Pro Evropu podle českého prezidenta představují stejnou hrobu. Rozdíl je podle odborníků v tom, že ačkoliv Čína i Rusko podnikají kybernetické útoky podobné intenzity, jejich povaha se liší. Rusko se více zaměřuje na poškozování infrastruktury a Čína se silněji soustředí na shromažďování dat, která mohou poškodit pověst oponentů.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině tam rozhodně svůj původ mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Dopady chybné aktualizace bezpečnostního softwaru firmy CrowdStrike, která způsobila v půli července celosvětový výpadek IT systémů a vyvolala chaos po celém světě, byly v Česku podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jen mírné. Eviduje deset zasažených subjektů, přičemž u dvou z nich incident úřad vyhodnotil jako závažný. NÚKIB o tom informoval na webu. Úřad sleduje kritickou infrastrukturu státu.
Ochrana bankovních transakcí, fungování sociálních sítí, surfování na internetu. Základem všech těchto aktivit, stejně jako veškerých digitálních činností, je kryptografie. Ta zajišťuje bezpečnou komunikaci mezi zařízeními v rámci internetu a dlouhé dekády stačil jeden typ kryptografie na všechny problémy. Tato éra však nyní pomalu končí a celý svět řeší, jak změnit šifrování. Investice do novinek přitom podle odborníků budou masivní. Peníze však jsou jen část problému. Tím větším je fakt, že se stále nenašel standard, který by odolal novým možnostem prolomení kódů.
Éra rostoucího množství úniků dat a sofistikovaných podvodů, navíc umocněných generativní AI, si žádá spolehlivou antivirovou ochranu. Z toho těží i nástupce Avastu, firma Gen Digital. V prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk na 13,25 miliardy korun.
Americká společnost Alphabet, která je mateřským podnikem Googlu, je v pokročilé fázi jednání o převzetí start-upu Wiz, uvedl server The Wall Street Journal. Wiz se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost, Alphabet je za něj ochoten nabídnout zhruba 23 miliard dolarů (asi 535 miliard korun). Pokud záměr dokončí, bude to pro Alphabet jeho největší akvizice.
Bankovní kyberbezpečnost je oblast, která zahrnuje ochranu citlivých finančních dat i prevenci proti sofistikovaným taktikám podvodníků. Aby banky klientům zajistily bezpečnost, musí se neustále adaptovat na nové hrozby.
Generativní umělá inteligence má za sebou jeden z důležitých okamžiků. Společnost Apple, která patří k nejvlivnějším firmám v technologickém sektoru, ukázala, jak velké jazykové modely a jejich možnosti nasadí do svých nových operačních systémů a zařízení. Celý princip nazvala Apple Intelligence (stejná zkrátka AI jako Artificial Intelligence) a uživatele například telefonů Samsung příliš nenadchne. Nicméně principy, které Apple využívá, jsou fascinující a zcela správné.
Mohutný nárůst rozvoje umělé inteligence a jejího využití, přechod na cloud a neustále probíhající digitalizace s sebou přináší řadu úskalí. S rozšiřováním digitálního prostředí roste potřeba komplexních řešení kybernetické bezpečnosti. Výzkumná agentura Cybersecurity Ventures odhaduje, že v loňském roce globálním ekonomika díky kybernetickým útokům přišla o osm bilionů dolarů. V roce 2025 by se toto číslo mělo přehoupnout přes 10 bilionů dolarů.
Evropský výrobce letecké techniky Airbus nabídne za kybernetickou divizi BDS francouzské společnosti Atos až 1,8 miliardy eur (přes 44 miliard korun). Píše to deník Financial Times s odkazem na nejmenované zdroje seznámené se stavem jednání. Část francouzské společnosti Atos by měl podle předchozího návrhu dohody odkoupit i český miliardář Daniel Křetínský. Podle britského deníku nové vedení Atosu s českým podnikatelem dále o podmínkách transakce jedná.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
