Výrobci olivového oleje čelí jednomu z nejsložitějších období v historii. Zpravodajskému serveru CNBC to řekl největší producent olivového oleje na světě, španělská společnost Deoleo. Na vině je změna klimatu, prudký růst cen, vysoké úrokové sazby a vysoká inflace. Odvětví proto podle něj musí projít hlubokou transformací.
Obchodníci s kakaovými boby zpravidla využívají termínových kontraktů coby zajištění proti riziku nežádoucích pohybů ceny bobů. Tito obchodníci, kteří mají boby na skladě a další jim či jejich dodavatelům právě rostou na plantážích či se právě sklízí, pochopitelně doufají, že cena půjde nahoru. Zároveň se ale právě zajišťují pro případ, že cena bobů klesne. Zajišťují se tak, že spekulují na pokles ceny bobů. Takto spekulují prostřednictvím právě termínových kontraktů.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Kakaové boby se v Londýně prodávají za trojnásobek toho, co před rokem. Úrodu v Ghaně a na Pobřeží slonoviny decimují efekty El Niña.
Zlato v úterý poprvé v historii překonalo hranici 50 000 korun českých za troyskou unci, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Za výrazným růstem ceny drahého kovu stojí i obava z „neřízené střely“ Donalda Trumpa v Bílém domě. Po jeho nynějšího úspěchu v primárkách trhy sází na další růst ceny zlata. Historicky rekordní ceny, takřka 2142 dolarů za unci, dosáhlo také právě v americké měně.
Ceny komodit na světových trzích v prvních dvou měsících roku většinou klesaly. Zlevnil například plyn, elektřina či uhlí, naopak zdražila ropa. Výrazně stouply ceny kakaa či bavlny, klesají ceny hliníku nebo obilovin. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg ztratil za první dva měsíce roku asi dvě procenta.
Světové ceny kakaa dosáhly na nový rekord, když cena za tunu ve čtvrtek na komoditní burze v New Yorku vystoupala na dosud nevídaných 5874 dolarů (zhruba 138 tisíc korun). Klíčová surovina pro výrobu čokolády tak od začátku loňského roku zdražila na zhruba dvojnásobek. Na vině je suché počasí, které poškodilo úrodu v západní Africe. Píše o tom zpravodajský server BBC.
Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Změny klimatu byly v minulosti označeny za hrozbu pro pěstování kávy a surovin pro výrobu piva. Obětí těchto změn by se mohla stát i další položka na jídelníčku: sladkosti. Ceny cukru jako komodity jsou totiž nejvyšší za posledních 13 let a mezi příčinami růstu jsou i obavy z malé úrody kvůli rozsáhlému suchu v Indii a Thajsku. Tyto dvě země jsou totiž po Brazílii největšími vývozci cukru na světě, píše deník The Guardian.
Komoditní index agentury Bloomberg v roce 2023 klesl o 12 procent. Neznamená to však, že klesaly ceny u všech komodit. Zdražilo například zlato či kakao. Naopak klesly ceny mnohých potravin a energetických komodit.
Zdá se, že globální inflační epizoda se chýlí ke svému konci, centrální banky pomalu začínají snižovat úrokové sazby. Tomu odpovídal i vývoj na trzích za celý rok. Nejvíce se dařilo technologickým akciím a kryptoměnám.
