Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru přestane sledovat dopady velkých přírodních katastrof, jako jsou hurikány nebo požáry. Jde o naplnění vizí nové americké vlády, která odmítá pokračovat v politice demokratů v ochraně klimatu. Data o katastrofách přitom využívali vedle vědců také pojišťovny.
Filantropický fond spolumajitele Jeffa Bezose a jeho partnerky Lauren Sanchezové přestává podporovat iniciativu pro měření klimatických cílů.
Pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo, uvedla na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový americký prezident Donald Trump, který se ujal v pondělí funkce, oznámil, že jeho země od klimatické dohody z roku 2015, která je mezinárodním paktem o boji proti globálnímu oteplování, odstupuje.
Kvůli klimatickým změnám a stále častějším výkyvům počasí zemědělci oproti minulosti více pojišťují plodiny i hospodářská zvířata. Vyplývá to z dat pojišťoven. Například Agra pojišťovně, která zajišťuje pojištění na přibližně půl milionu hektarů zemědělské půdy, vzrostl počet pojištěných zemědělců a podniků mezi roky 2020 a 2024 z 1675 na 1725. ČSOB Pojišťovna uvedla, že za stejné období zemědělského pojištění narostlo o 50 procent. Někteří farmáři se ale podle pojišťoven z důvodu nepříznivé ekonomické situaci v sektoru snaží na pojištění šetřit.
Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, říká Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je podle něj například popírání klimatické změny. Je potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.
Počet úmrtí v důsledku veder se může v Evropě do konce století ztrojnásobit. Počty budou disproporčně růst v zemích na jihu Evropy, jako je Itálie, Řecko a Španělsko, zjistila nová studie, o které informoval britský deník The Guardian.
Skupina lidí popírající klimatickou změnu našla novou hvězdu v keňském farmáři Jusperu Machoguovi. Na sociálních sítích se Machogu proslavil jako propagátor fosilních paliv v Africe, ale jeho kampaň má ještě další rozměr, který zůstává na první dojem skrytý, píše britský server BBC.
V soutěži pro malé i střední podniky a start-upy pořádané Generali Českou pojišťovnou uspěly projekty zaměřené na recyklaci, upcycling i inovativní zpracování odpadů. Podívejte se, které společnosti se ve svých aktivitách doopravdy drží udržitelnosti.
Hned po sametové revoluci se stal federálním ministrem hospodářství, od roku 1992 byl pět let ministrem průmyslu ve vládě Václava Klause. Od roku 2014 byl Vladimír Dlouhý devět let prezidentem Hospodářské komory. Až do loňského května, kdy se rozhodl už dál svůj mandát neobhajovat. Z očí české veřejnosti potom tak trochu zmizel. Nicméně, ve skutečnosti povýšil. Stal se prezidentem celoevropské hospodářské komory, Eurochambres, a v Bruselu lobbuje za evropské firmy. Potkává se s klíčovými evropskými politiky, české politice už se nehodlá věnovat. A už moc nechce chodit ani do médií, je jich přesycen. Pro Newstream udělal výjimku.
Klimatická změna může mít opravdu nepříjemné projevy. Například růst ceny globálně nejoblíbenějšího nápoje, kterým je káva. Kvůli nepřízni počasí se cena kávy robusta vyšplhala na nejvyšší hodnoty od roku 1979, uvedla agentura Bloomberg. Přitom robusta je součástí většiny kávových směsí používaných po celém světě.
V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň. Ani na jihu města v okolí botanické zahrady navzdory vegetaci nebylo pocitově o mnoho chladněji, píše agentura AFP.
Okurky 🥒, které jsou v Rusku oblíbenou součástí mnoha pokrmů, se staly dalším zbožím, jež výrazně zdražilo. Podle agentury Reuters to naštvalo spotřebitele. Cena okurek se od prosince podle oficiálních statistik zdvojnásobila a kilogram nyní v průměru vyjde na 300 rublů (80,4 koruny). Na sociálních médiích se ale ve velkém objevují i příspěvky s fotografiemi, podle kterých se tato zelenina prodává za dvojnásobek i trojnásobek.
Číst více
