Zničená úroda, rostoucí ceny potravin a desítky milionů lidí ohrožených hladem. Takové mohou být následky rozvíjejícího se jevu El Niño, který by podle klimatologů mohl být nejsilnější za posledních nejméně 70 let. Největší riziko hrozí částem Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Evropu dál svírá extrémní horko. Teploty nad 35 stupňů dnes podle analýzy AFP zažije nejméně 130 milionů lidí, hlavně ve střední a východní Evropě. Skutečný počet může být kvůli rozpáleným městům ještě vyšší.
Střední Evropu zasáhla mimořádně silná vlna veder. Vědci upozorňují, že podobné epizody jsou stále častější, delší a intenzivnější a mají přímý dopad na zdraví lidí, fungování společnosti, zemědělství i přírodu. V Česku padají teplotní rekordy a největší zátěž se podle odborníků projevuje především v nížinách.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Americký ministr energetiky Chris Wright využil evropskou vlnu veder k obhajobě zemního plynu. Podle něj je chlad větším zabijákem než horko a klimatickou změnu vyřeší technologie.
Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.
Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.
Extrémní projevy počasí už nejsou jen environmentálním problémem. Podle nové analýzy Fitch a výzkumu Stanfordovy univerzity mohou výrazně zhoršit úvěrový rating desítek zemí. Nejvíce ohrožené jsou chudší a ostrovní státy. Vyšší riziko znamená i dražší půjčky.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
