Kdybychom sledovali Zemi dejme tomu z Marsu, zjistili bychom, že povrch zeměkoule odráží stále méně slunečního světla. Jinými slovy, pohlcuje stále více sluneční energie. Je to bohužel další, zatím ještě nedostatečně prozkoumaný faktor ovlivňující změnu klimatu, a tedy i podmínky našeho života v příštích desetiletích.
Rekordní vedra v západní Evropě nejsou jen zdravotní hrozbou. Podle CNBC začínají měnit i investiční sázky: v kurzu mohou být klimatizace, modernizace elektrických sítí, pojišťovny nebo firmy pomáhající Evropě přizpůsobit se horkým létům.
Americký ministr energetiky Chris Wright využil evropskou vlnu veder k obhajobě zemního plynu. Podle něj je chlad větším zabijákem než horko a klimatickou změnu vyřeší technologie.
Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje.
Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.
Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.
Extrémní projevy počasí už nejsou jen environmentálním problémem. Podle nové analýzy Fitch a výzkumu Stanfordovy univerzity mohou výrazně zhoršit úvěrový rating desítek zemí. Nejvíce ohrožené jsou chudší a ostrovní státy. Vyšší riziko znamená i dražší půjčky.
Evropská komise navrhuje rozšíření uhlíkového cla na další průmyslové produkty s vysokými emisemi.
V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.
