Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.
Britská vláda oddálila konec spalovacích motorů a v rámci změny klimatické politiky kuriózně zrušila i neexistující opatření. Rozčílila tak odborníky, automobilky i některé přední konzervativce. Politické zisky přitom patrně budou minimální.
Po čtyřech letech od vyhlášení nedokázala takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nasměrovat země EU k inovacím a proměnám ekonomiky. „Je třeba příležitosti využít,“ uvedl premiér na úvod konference o Zelené dohodě, udržitelnosti, energetice a dobrých příkladech v Česku, které se účastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Rekordní nárůst technologií čisté energie, včetně solárních panelů a elektromobilů, znamená, že je stále možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia. Bude to však stát spoustu peněz.
Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost schválili novou emisní normu Euro 7. Na sociální síti X to oznámil český ministr dopravy Martin Kupka, který vyjednaný kompromis označil za velký úspěch.
Dánský výrobce stavebnic Lego vzdal plán vyrábět kostičky z recyklovaných plastových lahví. Společnost uvedla, že podle jejích propočtů by přechod na recyklovaný materiál ve výsledku vedl k vyšším uhlíkovým emisím než setrvání u současného výrobního postupu. Informoval o tom deník The Guardian.
Pražské radní a pirátce Janě Komrskové se na zasedání rady povedlo prosadit, kromě jiného, zákaz pálení starého listí na území metropole. Možná se to na první pohled zdá jako marginálie, ale je třeba si uvědomit, že je to jen jeden krůček z mnoha na cestě města ke splnění klimatických cílů. Ty má Komrsková na starost.
Přezdívku „nemocný muž Evropy“ si Německo vysloužilo na konci 90. let, kdy se složitě vypořádávalo s náklady na znovusjednocení. V posledních týdnech se čím dál častěji objevuje znovu, protože výroba v největší ekonomice Evropy nadále stagnuje a země se potýká s vysokými cenami energií. „Nejde o krátkodobý jev,” prohlásil na Ambrosetti Forum v Itálii Hans-Werner Sinn, emeritní šéf německého prestižního ekonomického institutu Ifo.
Na téměř celý Londýn zahrnující i okrajové oblasti, kde žije přes pět milionů lidí, se dnes rozšířila zóna, do níž budou mít vjezd povolena auta nesplňující emisní podmínky pouze za poplatek. Další zpřísnění snah o bezemisní město na Temži vyvolalo kritiku, podle níž to sníží životní úroveň Londýňanů.
Německá vláda Olafa Scholze zvýšila rozpočet zvláštního fondu pro klima a transformaci na 212 miliard eur (asi 5,14 bilionu korun). Peníze půjdou v následujících čtyřech letech do šesti hlavních oblastí, které jsou podle kabinetu zásadní pro přechod Německa k bezemisní ekonomice, uvedla agentura Bloomberg.
Velká Británie má pověst země, kde často prší. Ale klimatické změny způsobily, že letos vyschla řeka Derwent na vůbec nejdeštivějším místě Anglie, v turisty vyhledávaném údolí Borrowdale na severozápadě země. Příroda je ve stresu, uvedl deník The Guardian.
Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války💣 proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1️⃣,5️⃣ milionu rublů (asi 370 tisíc Kč) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument. Oblastní úřady stejným výnosem zdvojnásobily odměnu za zverbování Rusů z jiných regionů.
Číst více
