Pražské radní a pirátce Janě Komrskové se na zasedání rady povedlo prosadit, kromě jiného, zákaz pálení starého listí na území metropole. Možná se to na první pohled zdá jako marginálie, ale je třeba si uvědomit, že je to jen jeden krůček z mnoha na cestě města ke splnění klimatických cílů. Ty má Komrsková na starost.
Kolik neuvěřitelných výmyslů kolem klimatu jsou schopní dobře placení evropští politici vymyslet, z toho jde hlava kolem. V Africe, která má nejrychlejší populační přírůstek z celého světa, v řadě zemí je to přes tři procenta ročně, tomuto uvažování asi moc nerozumí. Pálí v kotli všechno, co kolem najdou a co hoří. Ale přesto je touhou řady Afričanů dostat se do Evropy a požívat díleček z blahobytu, který si Evropa před 150 lety vydobyla.
Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.
Ve vyspělé části světa se vedou debaty o větší úloze žen v politice a ve veřejném životě. O platové rovnosti, o rovnosti pohlaví. Vznešené debaty, které posouvají náš svět dál. V realitě to však vypadá tak, že mladí žijí jinými problémy, často virtuálními. A protože se o reálný chod světa příliš nezajímají, ten stále pevně v rukou drží zkušení muži pozdního věku. V podstatě jako v tlupě goril. Mladí blbnou po větvích, stříbrohřbetý samec celý den spí a pak si vezme všechno, co chce.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a desítky dalších demonstrantů v pondělí zablokovaly vchod do norského ministerstva energetiky. Protestují tak proti stavbám větrných turbín na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů Sámy, uvedla agentura Reuters.
Americký miliardář a spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates investuje do australského technologicko-klimatického start-upu. Jde o firmu, která pracuje na zmírnění emisí metanu pocházejícího ze zažívacího traktu krav, informovala dnes BBC. Gates už se delší dobu otevřeně vyjadřuje k dopadům výroby masa na životní prostředí.
Švédská státní těžařská společnost LKAB objevila ložisko kovů vzácných zemin, které je největším známým ložiskem tohoto druhu v Evropě. U města Kiruna na severu země je podle ní více než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin, které se využívají při výrobě široké škály produktů, od elektrických aut přes spotřební elektroniku až po vojenské vybavení.
Každý rok se zapíše do historie politiky, umění či sportu. A také zanechá zásadní stopu i v jazycích národů celého světa. Lingvisté pak zkoumají novotvary, které se začaly v jejich rodném jazyce v daném roce objevovat, přičemž vždy mají něco společného s hlavními událostmi celého roku. Která spojení se stala „slovem roku 2022“?
Z hlediska evropské energetiky válka na Ukrajině v roce 2022 jenom uspíšila proces, který měl přijít tak jako tak. Zdražila fosilní paliva. Inflace, která v důsledku toho panuje, měla nastat i bez války. Jen by byla rozprostřena do delšího časového úseku. Ač se to zatím příliš nezdá, válka tak vlastně odhaluje, že zelená agenda EU je zatím prakticky neuskutečnitelná, stejně jako Green Deal.
Také v pondělí v Česku padaly teplotní rekordy. Nové maximum pro druhý lednový den bylo překonáno, nebo dorovnáno na 90 ze 162 stanic měřících alespoň 30 let. Nejtepleji bylo ve Zlatých Horách na Jesenicku, kde naměřili 18,7 stupně Celsia.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
