Britská vláda oddálila konec spalovacích motorů a v rámci změny klimatické politiky kuriózně zrušila i neexistující opatření. Rozčílila tak odborníky, automobilky i některé přední konzervativce. Politické zisky přitom patrně budou minimální.
Pražské radní a pirátce Janě Komrskové se na zasedání rady povedlo prosadit, kromě jiného, zákaz pálení starého listí na území metropole. Možná se to na první pohled zdá jako marginálie, ale je třeba si uvědomit, že je to jen jeden krůček z mnoha na cestě města ke splnění klimatických cílů. Ty má Komrsková na starost.
Přezdívku „nemocný muž Evropy“ si Německo vysloužilo na konci 90. let, kdy se složitě vypořádávalo s náklady na znovusjednocení. V posledních týdnech se čím dál častěji objevuje znovu, protože výroba v největší ekonomice Evropy nadále stagnuje a země se potýká s vysokými cenami energií. „Nejde o krátkodobý jev,” prohlásil na Ambrosetti Forum v Itálii Hans-Werner Sinn, emeritní šéf německého prestižního ekonomického institutu Ifo.
Na téměř celý Londýn zahrnující i okrajové oblasti, kde žije přes pět milionů lidí, se dnes rozšířila zóna, do níž budou mít vjezd povolena auta nesplňující emisní podmínky pouze za poplatek. Další zpřísnění snah o bezemisní město na Temži vyvolalo kritiku, podle níž to sníží životní úroveň Londýňanů.
Německá vláda Olafa Scholze zvýšila rozpočet zvláštního fondu pro klima a transformaci na 212 miliard eur (asi 5,14 bilionu korun). Peníze půjdou v následujících čtyřech letech do šesti hlavních oblastí, které jsou podle kabinetu zásadní pro přechod Německa k bezemisní ekonomice, uvedla agentura Bloomberg.
Velká Británie má pověst země, kde často prší. Ale klimatické změny způsobily, že letos vyschla řeka Derwent na vůbec nejdeštivějším místě Anglie, v turisty vyhledávaném údolí Borrowdale na severozápadě země. Příroda je ve stresu, uvedl deník The Guardian.
Kolik neuvěřitelných výmyslů kolem klimatu jsou schopní dobře placení evropští politici vymyslet, z toho jde hlava kolem. V Africe, která má nejrychlejší populační přírůstek z celého světa, v řadě zemí je to přes tři procenta ročně, tomuto uvažování asi moc nerozumí. Pálí v kotli všechno, co kolem najdou a co hoří. Ale přesto je touhou řady Afričanů dostat se do Evropy a požívat díleček z blahobytu, který si Evropa před 150 lety vydobyla.
Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.
Ve vyspělé části světa se vedou debaty o větší úloze žen v politice a ve veřejném životě. O platové rovnosti, o rovnosti pohlaví. Vznešené debaty, které posouvají náš svět dál. V realitě to však vypadá tak, že mladí žijí jinými problémy, často virtuálními. A protože se o reálný chod světa příliš nezajímají, ten stále pevně v rukou drží zkušení muži pozdního věku. V podstatě jako v tlupě goril. Mladí blbnou po větvích, stříbrohřbetý samec celý den spí a pak si vezme všechno, co chce.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a desítky dalších demonstrantů v pondělí zablokovaly vchod do norského ministerstva energetiky. Protestují tak proti stavbám větrných turbín na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů Sámy, uvedla agentura Reuters.
