Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Základní úrokové sazby ČNB se zřejmě ještě mírně zvýší, ale už jsou velmi blízko svého maxima. Na současné nadprůměrné výši ale nějaký čas zůstanou, prohlásil šéf České národní banky Jiří Rusnok. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na rozhovor pro maďarský zpravodajský web www.vg.hu.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Centrální banka v reakci na růst cen bude i nadále zvyšovat základní úrokové sazby. Nad pětiprocentní hranici by však podle vyjádření Jiřího Rusnoka pro Český rozhlas jít neměla.
Diskusního pořadu Barometr českého průmyslu 2021. Jeho vánočního speciálu se zúčastní guvernér České národní banky Jiří Rusnok, předseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 Jiří Kabelka, hlavní ekonom Deloitte ČR David Marek, vicepresident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a další.
Koruna dnes dopoledne středoevropského času znehodnotila vůči euru na svoji nejslabší úroveň od začátku letošního července. Oslabila až na 25,793 koruny za euro.
Ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku se v únoru nepatrně 👍 zlepšila, byla ale horší než před rokem, uvedl slovenský statistický úřad. Ukazatel ekonomické nálady ve druhém letošním měsíci stoupl na hodnotu 97,5 bodu z lednové úrovně 97,4 bodu. V meziročním srovnání ale o 5,4 bodu klesl a za svým dlouhodobým průměrem zaostal o 8,2 bodu.
