Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal předběžná opatření zakazující uzavření smlouvy s korejskou firmou KHNP na stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech. Úřad tak učinil na základě návrhů společností EDF a Westinghouse, jež se o zakázku rovněž ucházely, uvedla Česká televize. Vydání předběžného opatření potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Vydání předběžného opatření nepředjímá způsob, jakým ÚOHS o tendru rozhodne.
Polostátní energetická společnost ČEZ dnes zahájila jednání s korejskou firmou KHNP o smlouvě na stavbu dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Podpis dohody očekává do konce března příštího roku. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Půjde o největší zakázku od vzniku České republiky.
Kdybychom byli ve vládě, jinak bychom nerozhodli, říká o vyhlášení vítěze soutěže na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, korejské společnosti KHNP, Karel Havlíček, bývalý ministr průmyslu za ANO. Cena celého projektu podle něj ovšem bude jiná, než vláda prezentuje. „Stát bude muset vynaložit sedm set až devět set miliard korun,“ říká Havlíček. Započítává do toho i úroky z financování. A vláda podle něj neřekla, kde tyto peníze vezme.
Největší zakázka v novodobé historii Česka má vítěze. Dva jaderné bloky v Dukovanech postaví za stovky miliard korejská KHNP. Vládní kabinet Petra Fialy jí dal přednost před francouzskou EDF. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl premiér.
Francouzi, nebo Korejci? Blíží se finální rozhodnutí, kdo dostane zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Vyhraje ekonomicky nejlepší nabídka nebo politika? Jde o největší kontrakt v novodobé historii Česka, strategické energetické a ekonomické rozhodnutí na dlouhé roky dopředu. Je na místě se ptát, jak se to celé peče v tom našem pražském lobbistickém politicko-byznysovém rybníčku. Co se děje v zákulisí tohoto klíčového rozhodnutí? Jaká kritéria vlastně rozhodnou a kdo má skutečný vliv na výběr vítěze?
Energetická skupina ČEZ, která má na starosti jaderný tendr, v pátek předala vládě nabídky, které obdržela na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku. Závazné nabídky na konci dubna podaly francouzská společnost EDF a korejská firma KHNP.
Vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět na základě současného tendru na jejich budování. Na konferenci Česko na křižovatce II to dnes v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). V současném tendru podaly francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP nabídky na jeden až čtyři bloky.
Plzeňská Škoda JS, přední evropský výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, dosáhla loni po dvou ztrátových letech provozního zisku téměř 250 milionů korun. Podnik utržil 3,3 miliardy korun, meziročně o 12 procent více. Jde o auditované hospodářské výsledky podle českých účetních standardů, řekl mluvčí jaderných strojíren Karel Samec. Ztráty v letech 2021 a 2022 podle něj způsobila pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině.
Evropa je super, vnitřní trh je super, ale Brusel je bojiště. Když si nehlídáte záda nebo se s někým rozkmotříte, dohody najednou neplatí, a vy to ani nevíte. Musíte si vše hlídat, jinak vás někdo předběhne, varuje expert na průmysl, europoslanec a kandidát za Hnutí ANO Ondřej Knotek.
Česká republika bude v budoucnu potřebovat čtyři nové jaderné reaktory, otázkou je, v jakém čase je bude nutné a výhodné postavit. V pořadu České televize to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda by měla rozhodnout o nabídkách uchazečů o stavbu nových bloků v ČR do konce června. Podle ministra budou při rozhodování o počtu nyní vybraných bloků rozhodující ekonomické podmínky nabídek.
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen novou hlavou státu, napsala agentura Reuters. Tisza má v parlamentu více než dvoutřetinovou většinu.
Pentagon zveřejnil novou, už pátou, várku dokumentů, videí a vizualizací souvisejících s pozorováním neidentifikovaných létajících objektů (UFO)🛸🛸 a dalších podobných jevů. Obsahují například vzpomínky vojenského pilota na obrovský, podivný trojúhelník, který v roce 2002 zakrýval hvězdy nad Afghánistánem, nebo videa ukazující například záhadnou kouli svištící nad obytnou oblastí na Blízkém východě, píšou agentury.
Číst více
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
Číst více
