Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí se v neděli chystá odcestovat do Moskvy, kde by se měl v pondělí setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AFP. Důvodem cesty jsou noční útoky Spojených států na jaderné provozy v Íránu.
Boje mezi Izraelem a Íránem se zatím zdají být omezené pouze na tyto dvě země a z OSN i dalších stran se ozývají volání po zdrženlivosti. Co když ale padnou do hluchých uší? Co když boje eskalují a rozšíří se? Existuje několik nejhorších možných scénářů, napsal server BBC News.
Íránské údery se rozšíří i na americké základny v regionu, řekl nejmenovaný íránský vojenský činitel agentuře Fars blízké revolučním gardám. Podle něj budou íránské údery pokračovat i v příštích dnech, uvedla agentura Reuters. Írán podle státní televize pohrozil útoky na základny a lodě Spojených států, Británie a Francie, pokud pomohou Izraeli s obranou před íránskými údery.
Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády.
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
Za hrozbu pro Rusko označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve svém projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě.
Prezidenti USA Joe Biden a Číny Si Ťin-pching se shodli na tom, že rozhodnutí ohledně použití jaderných zbraní by měli dělat lidé a ne umělá inteligence (AI). Po jejich schůzce na okraj na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Limě o tom informoval Bílý dům. Agentura Reuters píše, že jde o první takové vyjádření Spojených států a Číny, tedy zemí, které jsou jadernými mocnostmi.
Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, který Putin rozpoutal v únoru 2022 svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země, dnes pokračuje 968. dnem. A Vladimir Putin nepochybuje, že Rusové budou stát na straně vítězů.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Šéf organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
Slovenské úřady by měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině. Podle webu agentury TASR to v prostorách OSN řekl slovenským novinářům prezident Peter Pellegrini.
Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.
