Polsko se rozhodlo rozšířit svou energetickou soustavu o jadernou elektrárnu. První tři z plánovaných šesti bloků postaví americká společnost Westinghouse, což je podle odborníků jasný vzkaz Rusku o mocenských vztazích ve střední Evropě.
Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.
Dosavadní držitelé akcií energetického gigantu EDF na plánu francouzské vlády zestátnit podnik vydělali 53 procenta. Nechybí mezi nimi populární český investor Michal Semotan z J&T.
Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck chce v souvislosti se snížením dodávek ruského plynu přijmout další opatření, která by snížila spotřebu plynu, a posílit preventivní opatření. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na pětistránkový dokument, který má k dispozici. Po omezení dodávek ruského plynu je situace v zemi napjatá a Habeck chce reagovat, aby se situace nezhoršila, až začne zimní topná sezona. Podle agentury AP se Německo mimo jiné bude snažit výpadek plynu při výrobě elektrické energie kompenzovat uhlím.
Britská vláda investuje 120 milionů dolarů na rozvoj jaderné energii, která se podle dokumentu odsouhlaseného minulý měsíc stala jedním z hlavních pilířů energetické nezávislosti země, upozorňuje server agentury Bloomberg.
Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.
Světové trhy s uranem jsou v napětí. Cena uranu totiž v důsledku války na Ukrajině teď vylétla nejvýše od havárie na japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Důvod zdražování uranu je podobný jako třeba u ropy. Trhy se obávají odstřižení světa od ruského uranu. Dukovany se kvůli tomu rychle předzásobily.
