Británie bývala uhelnou velmocí, nyní je lídrem v přechodu na jiné energetické zdroje. Tento týden na ostrovech po více než 140 letech skončila výroba energie v uhelných elektrárnách.
Čínská vláda schválila výstavbu 11 nových jaderných reaktorů, která si vyžádá investice minimálně za 220 miliard jüanů (zhruba 700 miliard korun). S odvoláním na čínská média o tom informoval německý list Handelsblatt.
Slovenská vláda schválila záměr vystavět nový jaderný zdroj s výkonem do 1200 megawattů na západě země. Kabinet premiéra Roberta Fica na svém výjezdním zasedání také uložil ministrům financí a hospodářství, aby do konce října připravili detaily k projektu. Atomové elektrárny mají na Slovensku už v současnosti hlavní podíl na výrobě elektřiny.
Česká republika získala od Evropské komise (EK) povolení pro veřejnou finanční podporu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
Snížení počtu soutěžících o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.
Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.
Finální nabídku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na dalští tři reaktory. Energetická firma ČEZ nyní nabídky vyhodnotí a následně předá hodnotící zprávu ke schválení vládě. Detaily nabídek nezveřejnil. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.
Matador české politiky a současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra jde znovu do boje o křeslo v evropském parlamentu, volby se konají v červnu, strany nyní ladí složení kandidátek či koalice. Bývalý disident, poradce Václava Havla, velvyslanec, ministr či senátor je známý svými ostrými postoji vůči ruské agresi, klimatickému šílenství či Fransi Timmermansovi. „Znám ho pětadvacet let, tykáme si, ale jeho odchod jsem uvítal,“ říká Vondra o muži, kterému vyčítá příliš radikální prosazování evropské klimatické doktríny. Ta podle něj ohrožuje evropskou konkurenceschopnost i peněženky lidí. Příští evropské volby nebudou podle Vondry referendem o české vládě. Naopak, prý mohou přinést Česku silnější pozici v Evropské komisi i celé evropské struktuře. A tím i větší kontrolu nad tvorbou norem, které jsou pro život v Česku klíčové.
Maďarsko podepsalo s Ruskem upravenou stavební smlouvu o rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Podpis dohody ukončuje přípravnou fázi projektu a otevírá cestu k zahájení stavebních prací. Uvedl to dnes podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó po videohovoru s šéfem ruského atomového koncernu Rosatom Alexejem Lichačovem.
Český projekt Teplator, který používá jadernou energii pro výrobu tepla, by jako první mohlo v budoucnu využít severoukrajinské město Slavutyč. Společnost World ThermoExport uzavřela s ukrajinskými partnery smlouvu o budoucím odběru technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Smlouva počítá s dodávkou po skončení války na Ukrajině a po dokončení licenčního řízení technologie.
Německo v neděli po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra vypíná své poslední jaderné elektrárny. V deset hodin dopoledne začne postupně vypínat elektrárnu Isar-2 u Mnichova. O zhruba 45 minut později bude tento zdroj automaticky odpojen ze sítě, až jeho výroba klesne na 30 procent instalovaného výkonu.
