S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech.
Minulý týden společnost ČEZ oznámila odložení podpisu smlouvy o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok odhaluje složitost smluvních vztahů v situaci, kdy financování projektu zůstává nejasné. Evropská komise dosud notifikovala podporu pouze pro jeden blok, což znamená, že financování je zajištěno pouze pro tento jediný blok. V minulosti trvala notifikace 18 měsíců, a nyní budou muset Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ČEZ znovu žádat o notifikaci pro dva bloky.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory v Dukovanech. Na dnešní Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to uvedli zástupci korejské firmy. Zástupci českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.
Jedna zásadní překážka výstavby nových dukovanských jaderných bloků v jihokorejské režii je prý pryč. Alespoň to tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček. V polovině ledna se totiž jihokorejský podnik KHNP a jeho mateřská společnost KEPCO dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání všech vzájemných právních sporů. Američané tedy už nezpochybňují oprávnění Jihokorejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru.
Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil.
Bavorský premiér Markus Söder žádá opětovné spuštění tří předloni odpojených německých jaderných elektráren. Řekl to po zasedání zemské vlády, která jednala o dalším rozvoji jaderné energetiky v Bavorsku. Söder se už dříve vyslovil pro výstavbu malých reaktorů nové generace a na prosincovém setkání s premiérem Petrem Fialou v Praze podpořil spolupráci s Českem v této oblasti.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Američtí federální agenti zadrželi 👩 neteř a praneteř zabitého íránského vojenského velitele Kásema Solejmáního. Ministr zahraničí Marco Rubio předtím zrušil jejich trvalý pobyt. Dnes to podle agentury AFP oznámilo ministerstvo zahraničí ve Washingtonu. Solejmání, který stál v čele složky íránských revolučních gard odpovědné za zahraniční operace, byl v lednu 2020 zabit při útoku amerického bezpilotního letounu v iráckém hlavním městě Bagdádu.
Při vykradení dvou bankomatů v Opatovské ulici v Praze v noci na dnešek vznikla škoda několik milionů korun. Podezřelí, kteří byli nejméně 2️⃣, z místa odjeli na elektrokoloběžkách ve směru Jesenice, Jílové u Prahy a Týnec nad Sázavou, uvedla to policejní mluvčí Eva Kropáčová. Pachatelé bankomaty poničili a ukradli z nich všechny peníze.
Izraelské a americké 🚀 údery dnes zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu. Uvedla to podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil či zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu jaderné elektrárny Búšehr, uvedla agentura Tasním a místní úřady.
Konflikt na Blízkém východě může významně ☝ posilovat pozici Ruska a mít dopady na válku na Ukrajině, shodují se analytici. Rusko podle nich totiž může těžit z rozptýlení americké pozornosti a zdrojů na blízkovýchodní konflikt, což mu umožňuje využít vysokých cen fosilních paliv, dodatečných příjmů a uvolněnějších sankcí. Zároveň se může snížit dostupnost zbraní pro Ukrajinu.
Životní minimum, které se mělo původně zvýšit od května, 📈 vzroste od října. Potvrzuje to navrhované vládní nařízení, které by měl na svém příštím zasedání projednat a schválit kabinet. Předpis posouvá platnost nynějších minimálních částek z konce dubna na konec září. Životní minimum pro samotného dospělého se pak zvedne ze 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v rodině ze 4470 na 5000 korun. Ostatním dospělým v domácnosti naopak klesne ze 4040 na 3750 korun.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Turecka, kde bude jednat se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem a setká se také s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na mluvčího ukrajinské hlavy státu Serhije Nykyforova. Podle zdroje agentury AFP se jednání prezidentů zaměří na bezpečnostní spolupráci.
Družice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili pouze studenti a studentky Vysokého učení technického (VUT) v Brně, zamíří do vesmíru na přelomu června a července letošního roku. Na oběžnou dráhu ji vynese 🚀 raketový nosič Falcon 9 společnosti SpaceX. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Jako ☝️ nátlakovou, krutou a neproveditelnou považují ruské ženy myšlenku „léčit“ je, aby chtěly mít děti. Podle ruských žen to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních 200 let, napsala agentura AFP.
Poslanci budou mít na své asistenty od května 📈 víc peněz. Měsíční částka, kterou mezi ně budou moci rozdělit, se zvýší z nynějších 55 tisíc na 60 tisíc korun. Schválil to rozpočtový výbor Sněmovny, který má úpravu čerpání poslaneckých náhrad ve své působnosti. Počet asistentů, které může poslanec platit, zákon neomezuje. Rozpočtový výbor ve středu také umožnil navýšení rozpočtu Sněmovny o 19 milionů korun na platy zaměstnanců.
V Rusku se 📉 snížila podpora prezidenta Vladimira Putina nejvíce za posledních sedm let. Podle deníku Kommersant to vyplývá z průzkumu společnosti FOM ze 27. až 29. března. Server The Moscow Times pokles důvěry ze 76 na 71 procent spojuje s blokováním komunikační aplikace Telegram a služeb vzdáleného připojení (VPN) v Rusku.
