Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Minulý týden společnost ČEZ oznámila odložení podpisu smlouvy o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok odhaluje složitost smluvních vztahů v situaci, kdy financování projektu zůstává nejasné. Evropská komise dosud notifikovala podporu pouze pro jeden blok, což znamená, že financování je zajištěno pouze pro tento jediný blok. V minulosti trvala notifikace 18 měsíců, a nyní budou muset Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ČEZ znovu žádat o notifikaci pro dva bloky.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory v Dukovanech. Na dnešní Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to uvedli zástupci korejské firmy. Zástupci českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.
Jedna zásadní překážka výstavby nových dukovanských jaderných bloků v jihokorejské režii je prý pryč. Alespoň to tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček. V polovině ledna se totiž jihokorejský podnik KHNP a jeho mateřská společnost KEPCO dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání všech vzájemných právních sporů. Američané tedy už nezpochybňují oprávnění Jihokorejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru.
Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil.
Bavorský premiér Markus Söder žádá opětovné spuštění tří předloni odpojených německých jaderných elektráren. Řekl to po zasedání zemské vlády, která jednala o dalším rozvoji jaderné energetiky v Bavorsku. Söder se už dříve vyslovil pro výstavbu malých reaktorů nové generace a na prosincovém setkání s premiérem Petrem Fialou v Praze podpořil spolupráci s Českem v této oblasti.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Ve francouzské jaderné elektrárně Flamanville připojili k síti nový reaktor. Jeho budování doprovázelo zpoždění a navyšování rozpočtu na výstavbu. Krok přivítal jako velkou událost pro Francii prezident Emmanuel Macron, uvedla agentura AFP. Ve Francii připojili k síti nový jaderný reaktor po 25 letech.
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé.
