S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech.
Minulý týden společnost ČEZ oznámila odložení podpisu smlouvy o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok odhaluje složitost smluvních vztahů v situaci, kdy financování projektu zůstává nejasné. Evropská komise dosud notifikovala podporu pouze pro jeden blok, což znamená, že financování je zajištěno pouze pro tento jediný blok. V minulosti trvala notifikace 18 měsíců, a nyní budou muset Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ČEZ znovu žádat o notifikaci pro dva bloky.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory v Dukovanech. Na dnešní Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to uvedli zástupci korejské firmy. Zástupci českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.
Jedna zásadní překážka výstavby nových dukovanských jaderných bloků v jihokorejské režii je prý pryč. Alespoň to tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček. V polovině ledna se totiž jihokorejský podnik KHNP a jeho mateřská společnost KEPCO dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání všech vzájemných právních sporů. Američané tedy už nezpochybňují oprávnění Jihokorejců používat technologii, kterou nabídli i v českém tendru.
Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil.
Bavorský premiér Markus Söder žádá opětovné spuštění tří předloni odpojených německých jaderných elektráren. Řekl to po zasedání zemské vlády, která jednala o dalším rozvoji jaderné energetiky v Bavorsku. Söder se už dříve vyslovil pro výstavbu malých reaktorů nové generace a na prosincovém setkání s premiérem Petrem Fialou v Praze podpořil spolupráci s Českem v této oblasti.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Írán ❌ přerušil vyjednávání se Spojenými státy, píší deníky The New York Times a The Wall Street Journal. Podle íránského provládního deníku Tehran Times ale kanály nepřímého jednání s USA uzavřeny nebyly. Americký prezident Donald Trump v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu osobně vyhovovala.
Rusko a Čína dnes v Radě bezpečnosti OSN ❌ vetovaly rezoluci k otevření Hormuzského průlivu, který je kvůli americko-izraelské válce proti Íránu prakticky uzavřen. O hlasování informovala agentura AFP. Odmítnutí rezoluce se očekávalo, ačkoli diplomaté znění návrhu postupně zmírňovali, aby zvýšili šance na jeho prosazení.
Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka. Informuje o tom server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k 🔥 zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z České republiky.
Americká biofarmaceutická společnost Gilead Sciences se dohodla na převzetí německé biotechnologické firmy Tubulis za až 5️⃣ miliard dolarů (106 miliard korun). Gilead o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Tubulis vyvíjí lék proti rakovině vaječníků a léčiva proti dalším typům nádorů.
Francouzi Cécile Kohlerová a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie. Uvedl to francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron na síti X. Dodal, že oba francouzští občané opustili Írán za úsvitu a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Společnost foodora 📈 navýší počet autonomních vozítek, které rozvážejí jídlo v pražském Karlíně, a to ze tří na osm, uvedl mediální zástupce firmy Kamil Chalupa. Rozšířil se i sortiment zboží, které roboty rozvážejí. První tři vozítka jezdila po Karlíně od konce loňského roku, podle společnosti se osvědčila a firma jedná o jejich nasazení s jinými pražskými městskými částmi i dalšími městy.
Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident 👨 Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Íránský strategický ostrov Charg dnes zasáhly 🚀 americké údery. Píší to americká média s odkazem na nejmenované zdroje. Podle nich údery zasáhly vojenské cíle, a nikoliv ropnou infrastrukturu. O explozích a izraelsko-amerických úderech na ostrov informovala bez bližších podrobností také íránská agentura Mehr.
Akciové podílové fondy letos do konce března 📉 ztratily 2,9 procenta, smíšené fondy 1,2 procenta a dluhopisové fondy 0,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Celkem loni akciové fondy podle indexu přinesly zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Pražský dopravní podnik podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba 3️⃣0️⃣ miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou, uvedl mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.
