Obnovitelné zdroje mají své místo. Ovšem bez robustního jaderného základu nemá Česko šanci na stabilitu. A bez stability se resilience společnosti vůči autoritářským tendencím snižuje. Proto je jaderná cesta Česka tak důležitá. Nejen z hlediska energetického, ale rovněž politicky – společenského a bezpečnostního, píše analytik Ondřej Šimíček.
S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Kontrakt na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Nejen kvůli soudní stopce, ale i mizejícímu závazku na účast našeho průmyslu. Česko tak může promarnit stovky miliard.
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP nebyly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který českému ministru průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi poslal místopředseda EK Stéphane Séjourné.
Brněnský soud předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a vítězem tendru korejskou KHNP. Učinil tak na návrh francouzské firmyi EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něho byl tendr v pořádku. Zákaz podpisu smlouvu platí až do rozhodnutí o žalobě EDF. Francouzská společnost rozhodnutí soudu uvítala.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech.
Minulý týden společnost ČEZ oznámila odložení podpisu smlouvy o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok odhaluje složitost smluvních vztahů v situaci, kdy financování projektu zůstává nejasné. Evropská komise dosud notifikovala podporu pouze pro jeden blok, což znamená, že financování je zajištěno pouze pro tento jediný blok. V minulosti trvala notifikace 18 měsíců, a nyní budou muset Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ČEZ znovu žádat o notifikaci pro dva bloky.
V Česku by v budoucnu mohly vzniknout až dvě továrny na moduly pro malé jaderné elektrárny. Společnost ČEZ o tom nyní jedná s britskou firmou Rolls-Royce SMR, s níž loni uzavřela strategické partnerství, uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První blok by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně. Společnost zároveň pokročila také v přípravě modulárního reaktoru v Tušimicích.
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše Reuters.
Akcie americké společnosti Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), zahájily dnešní obchodování na burze Nasdaq na ceně 111,5 dolaru 💲 za kus. To představuje nárůst o zhruba 34 procent oproti emisní ceně stanovené na 83 dolarů za kus. Tržní hodnota podniku se tak vyšplhala na dva biliony dolarů (přes 44 bilionů korun), napsala agentura Reuters.
Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat. Po jednání více než čtyř desítek členů koalice v Berlíně to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru.
Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem mírně oslabila. Vůči euru to bylo o čtyři haléře na 24,43 Kč/EUR. K dolaru pak česká měna klesla o jeden haléř na 22,25 Kč/USD.
Německá automobilka Volkswagen předložila německému odborovému svazu IG Metall své požadavky pro nadcházející kolektivní vyjednávání. Je mezi nimi mimo jiné zmrazení ❄ mezd v letech 2027 a 2028. Automobilka to oznámila v dnešní tiskové zprávě.
Objem peněz získaných z primárních nabídek akcií (IPO) ve Spojených státech letos láme rekordy. Počet firem vstupujících na burzu ale zůstává výrazně pod úrovní z minulých rekordních let. Za vysokými částkami stojí především několik mimořádně velkých nabídek akcií (Anthropic a SpaceX), zatímco celková aktivita na trhu se zvyšuje jen pozvolna. Uvedli to analytici, které oslovila agentura Reuters.
Ceny ropy dnes rostou 📈. Mohou za to zprávy o pokračujících útocích na tankery v Hormuzském průlivu. Obavy ze situace na Blízkém východě tak převážily nad očekáváním přebytku ropy na trhu. Barel severomořské ropy Brent krátce před zdražoval o 0,79 procenta na 92,68 dolaru. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu připisovala 1,25 procenta na 84,30 dolaru za barel.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.