„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Nejhorší je spárkatá zvěř. Teď trochu hororového čtení. Představte si, že po českých lesích pobíhá víc než třicet tisíc kusů jelenů evropských, tedy laní i jelenů! Neuvěřitelné číslo. Takové zvěře, která nám žere naši přírodu a způsobuje národohospodářskou škodu. Už si na to stěžují i ochránci přírody.
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Začala odstávka plynovodu Nord Stream 1, který vede ruský plyn do Německa. A ten zase z Německa proudí do Česka. Zásobníky se teď na zimu plnit nebudou.
Evropská unie jako celek si v rámci Zelené dohody pro Evropu vytkla za cíl postupně snižovat emise skleníkových plynů. Do roku 2030 se mají dle plánu Fit for 55 emise snížit o 55 procent oproti roku 1990.
Evropský parlament (EP) schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání.
Globální kapacita uhelných elektráren se loni zvýšila téměř o jedno procento na 2100 gigawattů (GW). Přispělo k tomu zvýšení poptávky po elektřině po oživení z pandemie nemoci covid-19, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnila americká ekologická skupina Global Energy Monitor (GEM).
Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.
Embargo na dovoz uhlí z Ruska českou ekonomiku nepoškodí. Pouze necelých sedm procent dováženého černého uhlí je z Ruska, hnědé uhlí Česko prakticky nedováží.
