Zajímá nás
Dalibor Martínek: Ženy od neděle pracují zadarmo. Nebo je vše jinak?
Na neděli připadl den, od kterého až do konce roku ženy pomyslně pracují zadarmo. Ve skutečnosti samozřejmě nebudou pracovat zadarmo. Jde o statistickou figuru, která má upozornit na fakt, že ženy mají v průměru mnohem menší platy než muži. Rozdíl činí v Česku 22 procent a 24. října je tedy pomyslný den, od kdy muži ještě vydělávají, zatímco ženy již ne.
Upozornit na tento den je marketingová kampaň, s níž přišel jeden z webů Zdeňka Bakaly. Některé kolegyně v naší redakci si jí všimly a vyzvaly mě, ať k tomu napíšu komentář. Proč mě? Myslím, že v tom byla troška škodolibosti. Vidí přece, že jsem muž. A už si všimly, že nejsem nějaký genderový aktivista. Asi nečekaly, že přinesu oslavu kvót a regulací.
Vím, o co jim jde. Abych se na tématu platů žen uškvařil ve vlastní šťávě. Aby se pak mohly potutelně chichotat. OK, výzvu přijímám. Jsem muž, mám rád hry.
Za prvé, statistický rozdíl v platech žen a mužů v Česku je ostudný. Za tuhle větu už vidím nabíhat první body. O které asi záhy přijdu.
Rovnováha?
Jestli se nepletu, podtónem kampaně je stanovit spravedlnost, rovnovážný stav. Aby všichni lidé měli za stejnou práci stejné peníze. To je dobrý cíl. Šťouravá otázka však zní: Proč je podstatou této debaty rozlišování pohlaví? Vždyť si máme být všichni rovni. Mimochodem, nikdy v minulosti, když jsem v novinách nabíral nového pracovníka, jsem vůbec nepřemýšlel, jestli je uchazeč muž nebo žena. A že mu podle toho dám takový nebo onaký plat. Vždy mě zajímaly schopnosti kandidáta. Měl jsem to dělat jinak?
Posledních deset let se Petr Fejk držel v ústraní. Ikonický šéf pražské zoologické zahrady, který byl miláčkem médií, upadl v nemilost po angažmá v Českých drahách. Z pozice ombudsmana ho smetly informace o obřím platu, milionové odstupné pak zabilo jeho dlouho budovaný obraz. Fejk se poté držel stranou a rozvíjel podnikatelské plány. Všechno se však změnilo. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz vysvětluje, proč zmizel a proč se znovu objevuje.
Petr Fejk: Jsem hrdý a nepoddajný
Leaders
Nedělám si iluze, že by to ve všech firmách fungovalo podle nějakého ideálu. Firma chce prvotně vydělávat. Staří jsou moc zkušení, a tím i drazí. Lidé středního věku obvykle živí děti, takže jsou také drazí. A kvůli dětem mají pracovní výpadky. Nejlepší jsou mladí. Nic sice neumějí, ale jsou levní, snesou zápřah, a pak se dají levně vyměnit.
To všechno je chování firem v praxi. Je to dost témat k řešení. Máme ještě bojovat muži s ženami? Když to přetáhnu do absurdna, mohli bychom udělat statistiku o průměrném platu lidí se světlými a tmavými vlasy. Asi i tam by se našel nějaký rozdíl. Jestli rovnost, nechme pohlaví ležet.
Rozdíly v praxi
Chápu, že je tu historická zátěž, kterou je třeba řešit, takže mi ta aktuální kampaň za platy žen zas tak nevadí. Faktem je, že v devatenáctém století se slušelo, u nás i v celém západním světě, aby podnikali jen muži. To nebylo fér. Ale taková byla doba. V Česku si ženy vybojovaly volební právo až v roce 1920. Vlastně to bylo tak, že volební právo nevybojovala žádná marketingová kampaň za práva žen. Jen muži pochopili, že je to tak správně.
Druhou věcí je, že mezi ženami a muži skutečně existují rozdíly. Mluvím o rozdílech v DNA, které se projevují v životě. Ženy, jak známo, jsou vytrvalejší, zatímco muži silnější. Z hormonálního nastavení mužů plyne, že jsou agresivnější a sebevědomější. Příroda to tak chtěla. Celý koktejl vlastností samozřejmě hraje roli i při vyjednávání o platech. Samy ženy tento aspekt uznávají. Za v průměru nižšími platy je často nízké sebevědomí, neschopnost „se prodat“. Je legitimní otázkou, zda to mají řešit nějaké kvóty či regule. Popravdě, neumím si představit, kdo a jak by je stanovil. Veďme o tom veřejnou debatu. Myslím, že klíčem je společnost otevřená všem tématům, čehož výsledkem může být sebevědomí každého člověka.
Stereotyp čí a o čem?
Když čtu na hlavních zpravodajských webech titulek, že Univerzita Karlova bude mít poprvé za rektorku ženu, je to přesně případ přemýšlení ve stylu muži vs. ženy. Stereotyp, proti kterému se některé ženy snaží bojovat. Ale samy ho podporují vyzdvihováním úspěchů žen. Je úspěch ženy jiný než úspěch muže? Vždy mi připadaly zvláštní mediální soutěže typu „žena roku“. Váhal jsem, zda jde o podporu žen, nebo jejich dehonestaci. Ještě víc jsem byl překvapen, když na nějaké takové setkání vítězek přišly všechny pozvané dámy. Muži by přišli tak tři z dvaceti. Je to podpora žen, nebo podpora stereotypu, že žena je něco jiného než člověk? A jestli je to stereotyp, je to stereotyp v hlavách mužů, nebo žen?
Snad mě moje šéfová za takový komentář ke svatému právu žen bojovat za vyšší platy nevyhodí. Věřím, že ne, protože je to sebevědomý člověk.
V Česku je největší oteplení za posledních 2100 let. Tedy od doby, kdy tady místo lidí pobíhali vlci a medvědi. Od doby, kdy se ještě nenarodil Ježíš Kristus, až do současnosti. To je sdělení expertů na klima z České Akademie věd. Údaje prý vyčetli z letokruhů stromů. Odborně řečeno, data vyplynula z dendrochronologických záznamů.
Dalibor Martínek: Klima se hroutí. A pšenici se pořád daří
Názory
V Česku je registrováno 6,2 milionu aut, to je aktuální číslo, které nepřetržitě roste. Před půl rokem to bylo jen 6,1 milionu. Od začátku roku si lidé koupili téměř sto tisíc aut.
Dalibor Martínek: Elektroauta. Kdo za ně bude potrestán?
Názory
