Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Zásahy nového šéfa Bílého domu do rusko-ukrajinského konfliktu podle serveru učinily noční můry Ukrajinců i mnoha jejich spojenců skutečností a převrátily transatlantický vztah, který je základem evropské bezpečnosti od roku 1945.
Evropské banky zavírají od rozšíření ruské invaze na Ukrajinu tisícům běžných Rusů účty a zdráhají se jim otevírat účty nové. Neexistuje zákon, který jim to nařizuje, ale podle právníků, které oslovila agentura Reuters, se bojí obvinění, že nedodržují protiruské sankce.
O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Asijské akcie dnes rostou, česká koruna či euro posilují. Trhy však často vidí věci jen v krátko- či střednědobém horizontu. Z hlediska dlouhodobého, dějinného, se dnes Evropa probouzí do hořkého rána. Konsternovaná z toho, že včera vlastně začala jednání o budoucím uspořádání světa, aniž by o tom byť jen věděla. Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin jednají – a jednat budou – „o ní bez ní“.
S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se o obchodu jedná obtížně, protože je jeho ekonomické myšlení v mnoha ohledech iracionální, píše v komentáři německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). To by však podle autora nemělo Evropskou unii odradit, aby v nové situaci viděla příležitost a začala s odbouráváním vlastních celních bariér.
Nepředvídatelnost, s jakou staronový americký prezident Donald Trump začal úřadovat prostřednictvím prezidentských dekretů, se na evropské ekonomice výrazněji podepisovat nebude. „Cla na ocel a hliník cílí jen na Kanadu a Mexiko, Evropě rozhodně nehrozí zaplavení levnými surovinami,“ uvedl na konferenci Global Investment Summit bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE Miroslav Singer. „Tato celní politika může hodně ublížit samotné Americe, negativní dopady totiž přijdou dříve a plošněji než případná pozitiva,“ upozornila na konferenci GIS hlavní ekonomka Raifeisenbank Helena Horská.
Česká republika loni dostala z rozpočtu a fondů EU o 83,2 miliardy korun víc, než do nich odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 74,2 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), další peníze šly přímo z rozpočtu EU. Předloni získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 89,52 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). V projevu na summitu o AI v Paříži to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Deset prezidentů a premiérů členských států EU, včetně Česka, vyzvalo Evropskou komisi, aby se zaměřila na podporu vysokorychlostního železničního propojení. Státníci rovněž zdůrazňují důležitost spolufinancování těchto projektů z Evropské unie. Na sociální síti X o tom informoval český premiér Petr Fiala.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Správci velkých fondů si začali hrát. Zkoušejí se obrnit proti dopadům cel, jimiž hrozí Donald Trump a která mohou mít velký dopad na hodnotu slavných firem. Zejména hedgeové fondy tak začaly masivně sázet na pokles firem, na něž pravděpodobně cla dopadnou nejdrtivěji. A obětí se mohou stát automobilky. Překvapivě nikoli jen ty evropské.
