Kryptoměny vedle bohatých kupují i ti nejchudší, a to je problém, zní z ECB
Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB).
Trh kryptoměn dlouhodobě vykazuje prudké cenové výkyvy a zejména v poslední době prochází výraznou turbulencí. Úřady se proto snaží odhadnout, zda by prudké cenové výkyvy v tomto relativně novém segmentu finančního systému mohly znamenat hrozbu pro rozpočty domácností.
Průzkum ECB se zaměřil na očekávání spotřebitelů a zjistil, že v průměru deset procent domácností v šesti zemích, kde se průzkum konal, vlastní kryptoaktiva. Podíl takových domácností je od šesti procent ve Francii po 14 procent v Nizozemsku.
ECB sama - stejně jako regulační orgány v některých dalších zemích včetně Spojených států - přitom lidi před nákupem bitcoinů a dalších kryptoměn už několikrát varovala.
Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
Šéfka ECB: Kryptoinvestoři dávají všanc životní úspory. Digitální měny mají nulovou hodnotu
Money
Kolem 37 procent respondentů v průzkumu oznámilo, že vlastní kryptoměny v objemu do 999 eur (24 644 korun), zatímco 29 procent jich drží kryptoměny v objemu 1000 až 4999 eur (24 669 až 123 320 korun) a 13 procent v objemu 5000 až 9999 eur (123 335 až 246 646 korun). Zbytek jich investoval víc.
Ve všech sledovaných zemích pak průzkum ukázal, že u 20 procent nejbohatších respondentů byla nejvyšší pravděpodobnost, že vlastní kryptoměny. Digitální mince ale podle průzkumu vlastní větší podíl domácností s nižšími příjmy než těch, které patří ke střední třídě.
„V průměru ve sledovaných zemích platí, že u mladých dospělých mužů a velmi vzdělaných respondentů je větší pravděpodobnost, že investují do kryptoaktiv,“ uvedla ECB. „Co se finanční gramotnosti týče, pak u respondentů, kteří se zařadili buď na nejvyšší, nebo na nejnižší úroveň z hlediska výsledků finanční gramotnosti, byla vysoká pravděpodobnost, že drží kryptoaktiva."
Kurzy kryptoměn v posledních dnech zažívají strmý pád a řada lidí jim věští konec. Přesto aktiva jako bitcoin či ether tady již téměř jistě zůstanou, protože je kolem nich již vybudovaná dostatečná infrastruktura včetně možnosti jimi platit. Právě to nabízí v Česku společnost GoCrypto, kterou mají v terminálech Global Payments stovky místních obchodníků. Mohou přijmout kryptoměnu a pak si vybrat, zda chtějí koruny nebo si nechat třeba bitcoin. Přitom česká centrální banka bitcoiny za platidlo neuznává. „ČNB se chová zcela korektně. Mluvíme s nimi, nijak nám nebrání. Od roku 2024 navíc bude ve všech zemích EU fungovat legislativa, která konečně srovná podmínky pro všechny a nadefinuje, jak tu vlastně kryptoaktiva vnímat,“ říká Luka Planinc, právník GoCrypto a přední odborník na krypto-legislativu.
Krypto se v Česku rozjíždí ve velkém. Nyní přijde regulace, říká odborník na právní otázky kryptoměn
Leaders
Evropská centrální banka tato data zveřejňuje poprvé. Citovala je v článku, který zveřejnila jako součást zprávy o finanční stabilitě.
Bitcoin se v úterý po poledni prodával zhruba za 29 350 dolarů (676 370 korun), a za posledních 24 hodin tak vykazoval asi pětiprocentní pokles, ukazují záznamy na specializovaném serveru CoinDesk. Loni v listopadu se dostal na rekordních téměř 69 tisíc dolarů, od té doby ale ztratil polovinu hodnoty a teď prochází značnými výkyvy.
ECB zopakovala své dlouhodobé stanovisko, že kryptoměny nejsou vhodné pro většinu drobných investorů. Úřady v Evropské unii ECB zároveň vyzvala, aby urychleně schválily nová pravidla ke kryptoaktivům.
Technologický sektor zažívá prudké výprodeje a ty s sebou táhnou dolů i svět kryptoměn, který jen za poslední týden odepsal v tržní kapitalizaci stovky miliard dolarů.
Ondřej Hartman: Trh kryptoměn zažívá peklo. Nevyhnutelně
Názory
Průzkum očekávání spotřebitelů začala ECB vydávat v roce 2020. Provádí jej každý měsíc na vzorku obyvatel Belgie, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska a Španělska. Průzkum je v pilotní fázi a ECB zatím nezveřejňuje kompletní výsledky.
Další zprávy ze světa kryptoměn čtěte zde
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
