Neudržitelnost penzijního systému představuje podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní zátěž pro Česko. Je třeba zajistit, aby důchodové pojištění nezkolabovalo, řekl ministerský předseda po zahájení mimořádné sněmovní schůze svolané z koaličního podnětu k úvodnímu kolu debaty o sporných širších změnách v penzích.
Jak to bylo se zamýšlenou schůzkou k důchodům na Hradě? Měli se tam setkat zástupci koalice a opozice, prezident Pavel chtěl naplnit svou vysněnou roli mediátora. Schůzka nebyla, Babišovi lidé do ní hodili vidle, nepřišli. Teď sledujeme různé mediální úniky, které mají ukázat, kdo zkazil debatu o důchodové reformě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Proč Marian Jurečka neustále mlží, odstupuje a neodstupuje z funkce ministra? Je to kvůli tomu, že včas nevzal telefon, že nesprávně vyhodnotil zprávu o tom, že se střílí v centru Prahy? To by vlastně bylo to nejlepší, nejbanálnější vysvětlení.
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví. Absence dlouhodobých základních společných jmenovatelů brání rozvoji české ekonomiky i její konkurenceschopnosti, řekl Frolík, zakladatel firmy na výrobu zdravotnických lůžek Linet, který 26. prosince oslaví 70. narozeniny. Působil například také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2016 je také členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86 400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje. Od října se pravidla ještě zpřísní.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předpokládá, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října. Nyní se návrh dokončuje. Zároveň věří, že vláda uspěje u Ústavního soudu v případě již schválených změn v důchodovém systému, které napadlo opoziční hnutí ANO. V úspěch věří i u další schválené změny důchodového systému, kterou chce ANO rovněž napadnout. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Stínový premiér vlády ANO Karel Havlíček řekl, že zatím neví, kdy tento návrh ANO podá.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zpomalení valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Debata poslanců trvala přes třináct hodin. Náš redaktor Dalibor Martínek během této debaty napsal komentář s titulkem Důchodci, přestaňte vydírat stát. Buďte solidární se svými vnoučaty. Do redakce přišlo velké množství reakcí, z nichž některé, ty bez vulgarit, nyní publikujeme. Příspěvky jsou bez větších redakčních úprav, některé jsou mírně zkráceny. Vzhledem k velmi osobnímu charakteru některých reakcí uvádíme místo celého jména, která redakce zná, pouze iniciály.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 450 tisíc korun Pražskou developerskou společnost 🏗, která je příspěvkovou organizací hlavního města. Důvodem bylo uzavírání smluv na právní služby v letech 2020 až 2024 bez tendru. Rozhodnutí úřadu potvrdil i jeho předseda Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad Pražské developerské. Rozhodnutí je tak pravomocné a společnost musí pokutu zaplatit.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Od 1. srpna se sloučí agentury CzechTrade a CzechInvest do nové agentury CzechBusiness. Nová agentura nabídne podnikatelům služby obou dosavadních subjektů na jednom místě, sloučení také přinese státu úspory, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). K podobnému spojování agentur pro podporu podnikání podle něj přistupují i další evropské země, zmínil Finsko či Švédsko.
Počet zaměstnanců německého chemického koncernu BASF v hlavním sídle na západě Německa poprvé od roku 1954 klesl pod 30 tisíc. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf tohoto největšího chemického podniku na světě Markus Kamieth. Od začátku roku 2024 zaniklo v koncernu po celém světě 7000 pracovních míst.
Americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licence na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl televizi Fox News prezident Ruskem napadené země Volodymyr Zelenskyj po úterní schůzce s Trumpem. Šéf Bílého domu na své síti Truth Social označil setkání za velmi dobré.
Jihokorejskému výrobci čipů SK Hynix vzrostl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o více než 1200 procent na rekordních 94 bilionů wonů (1,34 bilionu Kč). Firmě pomohla vysoká poptávka po jejích paměťových čipech z odvětví umělé inteligence (AI), ale také zisky z investičních aktiv.
Údery Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku dnes zabily nejméně deset lidí, píše agentura AFP s odkazem na koalici polovojenských skupin Hašd Šaabí, což jsou lidové mobilizační síly (PMF). USA dříve informovaly, že se Saúdskou Arábií podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení.