Sněmovna dnes podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.
Politika není nuda. Dokazují to partaje napříč spektrem, stejně jako jejich ctihodní reprezentanti a reprezentantky. Jak před pár dny předvedly třeba občanská demokratka Jana Černochová a komunistka Kateřina Konečná - ministryně obrany a europoslankyně.
Jak to bylo se zamýšlenou schůzkou k důchodům na Hradě? Měli se tam setkat zástupci koalice a opozice, prezident Pavel chtěl naplnit svou vysněnou roli mediátora. Schůzka nebyla, Babišovi lidé do ní hodili vidle, nepřišli. Teď sledujeme různé mediální úniky, které mají ukázat, kdo zkazil debatu o důchodové reformě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Proč Marian Jurečka neustále mlží, odstupuje a neodstupuje z funkce ministra? Je to kvůli tomu, že včas nevzal telefon, že nesprávně vyhodnotil zprávu o tom, že se střílí v centru Prahy? To by vlastně bylo to nejlepší, nejbanálnější vysvětlení.
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví. Absence dlouhodobých základních společných jmenovatelů brání rozvoji české ekonomiky i její konkurenceschopnosti, řekl Frolík, zakladatel firmy na výrobu zdravotnických lůžek Linet, který 26. prosince oslaví 70. narozeniny. Působil například také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2016 je také členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86 400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje. Od října se pravidla ještě zpřísní.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předpokládá, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října. Nyní se návrh dokončuje. Zároveň věří, že vláda uspěje u Ústavního soudu v případě již schválených změn v důchodovém systému, které napadlo opoziční hnutí ANO. V úspěch věří i u další schválené změny důchodového systému, kterou chce ANO rovněž napadnout. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Stínový premiér vlády ANO Karel Havlíček řekl, že zatím neví, kdy tento návrh ANO podá.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zpomalení valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Debata poslanců trvala přes třináct hodin. Náš redaktor Dalibor Martínek během této debaty napsal komentář s titulkem Důchodci, přestaňte vydírat stát. Buďte solidární se svými vnoučaty. Do redakce přišlo velké množství reakcí, z nichž některé, ty bez vulgarit, nyní publikujeme. Příspěvky jsou bez větších redakčních úprav, některé jsou mírně zkráceny. Vzhledem k velmi osobnímu charakteru některých reakcí uvádíme místo celého jména, která redakce zná, pouze iniciály.
Americký dolar oslabuje. Jednoznačné vítězství demokratů v amerických kongresových volbách zmírnilo nejistotu na finančních trzích a podpořilo poptávku po rizikovějších aktivech.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.