Neudržitelnost penzijního systému představuje podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní zátěž pro Česko. Je třeba zajistit, aby důchodové pojištění nezkolabovalo, řekl ministerský předseda po zahájení mimořádné sněmovní schůze svolané z koaličního podnětu k úvodnímu kolu debaty o sporných širších změnách v penzích.
Jak to bylo se zamýšlenou schůzkou k důchodům na Hradě? Měli se tam setkat zástupci koalice a opozice, prezident Pavel chtěl naplnit svou vysněnou roli mediátora. Schůzka nebyla, Babišovi lidé do ní hodili vidle, nepřišli. Teď sledujeme různé mediální úniky, které mají ukázat, kdo zkazil debatu o důchodové reformě.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Proč Marian Jurečka neustále mlží, odstupuje a neodstupuje z funkce ministra? Je to kvůli tomu, že včas nevzal telefon, že nesprávně vyhodnotil zprávu o tom, že se střílí v centru Prahy? To by vlastně bylo to nejlepší, nejbanálnější vysvětlení.
České republice podle podnikatele a zakladatele výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyňka Frolíka chybí dlouhodobá strategie dohodnutá napříč politickým spektrem. Týkat by se měla především infrastruktury, digitalizace, míry zadlužení či reforem důchodů a zdravotnictví. Absence dlouhodobých základních společných jmenovatelů brání rozvoji české ekonomiky i její konkurenceschopnosti, řekl Frolík, zakladatel firmy na výrobu zdravotnických lůžek Linet, který 26. prosince oslaví 70. narozeniny. Působil například také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2016 je také členem Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86 400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje. Od října se pravidla ještě zpřísní.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předpokládá, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října. Nyní se návrh dokončuje. Zároveň věří, že vláda uspěje u Ústavního soudu v případě již schválených změn v důchodovém systému, které napadlo opoziční hnutí ANO. V úspěch věří i u další schválené změny důchodového systému, kterou chce ANO rovněž napadnout. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Stínový premiér vlády ANO Karel Havlíček řekl, že zatím neví, kdy tento návrh ANO podá.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zpomalení valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Debata poslanců trvala přes třináct hodin. Náš redaktor Dalibor Martínek během této debaty napsal komentář s titulkem Důchodci, přestaňte vydírat stát. Buďte solidární se svými vnoučaty. Do redakce přišlo velké množství reakcí, z nichž některé, ty bez vulgarit, nyní publikujeme. Příspěvky jsou bez větších redakčních úprav, některé jsou mírně zkráceny. Vzhledem k velmi osobnímu charakteru některých reakcí uvádíme místo celého jména, která redakce zná, pouze iniciály.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
