Je celkem jisté, že Marian Jurečka, zemědělec z Přerovska, není ten pravý, který by měl v Česku udělat reformu důchodů. Nicméně to na něj tak nějak zbylo, když si vládní pětikoalice dělila židle. Logicky nemá ponětí, jak si s rostoucími výdaji na důchody poradit, tak vymýšlí všelijaké kličky a doufá, že za pár let celá agenda spadne na nějakého jiného nebožáka.
Vláda dnes po zhruba 14 měsících schválila aktualizaci svého programového prohlášení. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nutnost změnit programové prohlášení vláda zdůvodňuje především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady. Nejvíc se mění například závazky týkající se financí, energetiky či školství.
Vedl dvě důchodové komise, tu první v letech 2004 až 2005. Pro Vladimíra Bezděka je to dávnověk, v současnosti je předsedou představenstva investičního fondu Avant, jednoho z největších fondů pro kvalifikované investory na českém trhu. Jeho doménou jsou nyní investice do nemovitostí. Téma penzí se však táhne jeho profesní kariérou. Je členem poradního týmu nastupujícího prezidenta Petra Pavla. Podepíše Pavel nižší zvýšení důchodů, o kterém se už dva dny baví poslanci? Bezděk k tomu jistě řekne své. A co bude s českým penzijním systémem? „Vše směřuje k jedné státní důchodové dávce,“ říká trochu věštecky.
Důchodová komise diskutovala o možnostech změn ve spoření na stáří, aby si lidé našetřené peníze vybírali postupně každý měsíc jako součást důchodu. Debatovala i o dalších změnách, a to třeba o poplatcích fondům. Žádné rozhodnutí či doporučení však nepřijala, oznámil člen důchodového poradního týmu Filip Pertold. Dobrovolné spoření na stáří představuje takzvaný třetí pilíř důchodového systému. Podle Asociace penzijních společností ČR si v něm na konci minulého roku peníze odkládalo 4,39 milionu lidí.
Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ustavil tým, který má připravit důchodovou reformu. Jsou v něm experti, koaliční politici a zástupci ministerstev. Poprvé se sejde za týden, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskové zprávě. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal k tomu, že důchodovou reformu předloží do konce roku 2023 s cílem nastavit „stabilní systém férových důchodů“.
Výrobce luxusních sportovních vozů Porsche do roku 2035 zruší v okolí německého Stuttgartu dalších 5000 pracovních míst. Pozice zaniknou v hlavním závodě Stuttgart-Zuffenhausen a ve vývojovém centru ve Weissachu.
Skupina Sokolovská uhelná v loňském roce skončila v celkové ztrátě 125 milionů korun, v roce 2024 byla ztráta 2,1 miliardy korun. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se ale dostal do kladných čísel, a to na 490 milionů korun, v roce 2024 byl tento údaj minus 1,4 miliardy korun. Tržby se pak meziročně zvýšily z 5,3 na 5,7 miliardy korun.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
Čistý zisk české pobočky francouzského výrobce stavebnin Saint-Gobain 🚧 loni klesl 📉 o sedm procent na 622 milionů korun. Tržby společnosti naopak vzrostly o necelých pět procent na 8,2 miliardy, oproti roku 2024 se jí ale zvýšily i osobní a ostatní provozní náklady. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Průměrná cena nafty ⛽ v uplynulém týdnu, kdy pro čerpací stanice už neplatila vládní cenová regulace, stoupla podle dat společnosti CCS o tři koruny na 43,77 Kč za litr, a zhruba po třech měsících je opět vyšší než u benzinu. Jeho cena se od minulého pondělí do neděle zvýšila v průměru o 67 haléřů na 42,32 koruny za litr.
Bankovní identitu využívalo na konci prvního pololetí 5,3 milionu Čechů, což bylo o 200.000 více než v roce 2025. Lidé bankovní identitu nejčastěji používají pro komunikaci se státem, zejména k přihlašování do datových schránek. Největší nárůst byl v nahlížení do dat katastru nemovitostí pomocí bankovní identity, které využilo za první pololetí přes 630.000 lidí.
Tuzemská síť lékáren 💊 Dr. Max loni vydělala 1,15 miliardy korun, její čistý zisk 💰 tak meziročně zhruba o 13 procent klesl. Tržby podniku naopak vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Vyplývá to z výroční zprávy provozující společnosti Česká Lékárna Holding, kterou ovládá investiční skupina Penta. Dr. Max je největší tuzemskou lékárenskou sítí, v ČR provozuje kolem 600 lékáren.