Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
Důchodová komise diskutovala o možnostech změn ve spoření na stáří, aby si lidé našetřené peníze vybírali postupně každý měsíc jako součást důchodu. Debatovala i o dalších změnách, a to třeba o poplatcích fondům. Žádné rozhodnutí či doporučení však nepřijala, oznámil člen důchodového poradního týmu Filip Pertold. Dobrovolné spoření na stáří představuje takzvaný třetí pilíř důchodového systému. Podle Asociace penzijních společností ČR si v něm na konci minulého roku peníze odkládalo 4,39 milionu lidí.
Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ustavil tým, který má připravit důchodovou reformu. Jsou v něm experti, koaliční politici a zástupci ministerstev. Poprvé se sejde za týden, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskové zprávě. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal k tomu, že důchodovou reformu předloží do konce roku 2023 s cílem nastavit „stabilní systém férových důchodů“.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Penzistům se každý měsíc objeví na kontě vyšší finanční částka, než jakou jim zaručuje zákonná valorizace důchodů.
