Komentář Stanislava Šulce s titulkem Proč Fialova vláda za sebou nechává jen poražené? vyvolal sérii čtenářských reakcí. Vybíráme dvojici reprezentativních názorů čtenářů. Reakce zveřejňujeme bez redakčních zásahů jen po běžné jazykové korektuře.
Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Na komentář Dalibora Martínka o valorizaci důchodů přišla do redakce řada reakcí. Některé zde vybíráme.
Dva vysloužilí politici, Mirek Topolánek a Mirek Kalousek, navrhují vládě omezit valorizaci důchodů. Napsali o tom článek. V něm tvrdí, že na neustálé zvyšování penzí za chvíli nebude stát mít peníze. Už teď je schodek důchodového účtu asi padesát miliard korun.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ustavil tým, který má připravit důchodovou reformu. Jsou v něm experti, koaliční politici a zástupci ministerstev. Poprvé se sejde za týden, informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskové zprávě. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal k tomu, že důchodovou reformu předloží do konce roku 2023 s cílem nastavit „stabilní systém férových důchodů“.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Penzistům se každý měsíc objeví na kontě vyšší finanční částka, než jakou jim zaručuje zákonná valorizace důchodů.
Polsko nespěchá se vstupem do💶💶💶 eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.
Číst víceOpoziční demokraté se chystají v americkém Senátu zablokovat zákony o 💵💵💵financování části vlády, včetně ministerstva vnitřní bezpečnosti. Reagují tím na sobotní zastřelení již druhého amerického občana federálními agenty v Minneapolisu ve státě Minnesota. Informovala o tom agentura AP. Financování značné části federální vlády, včetně DHS a ministerstva obrany, vyprší 31. ledna.
Zhruba 1700 výškových obytných budov v ukrajinském hlavním městě stále zůstává bez dodávek tepla, které tento týden narušily ruské 💥💥💥dronové a raketové útoky. Uvedl to kyjevský starosta Vitalij Kličko. V sobotu ráno bylo po rozsáhlém nočním útoku v Kyjevě bez dodávek tepla kolem 6000 budov. Večer Kličko uvedl, že bez tepla stále zůstává přes 3300 budov. "Od večera komunální služby a energetické podniky obnovily dodávky tepla do více než 1600 budov," oznámil dnes ráno starosta.
