Polsko pod vedením proevropsky směřující vlády pomalu otřepává pověst druhého Maďarska a stává se regionálním lídrem. Poláci však chtějí víc. I když Varšavu čeká ještě dost práce, na mnohé stereotypy o polské ekonomice bychom měli nadobro zapomenout. A možná by Česko mohlo něco okoukat.
Summit premiérů Visegradu v Praze zaslouží určitou reflexi, k čemu nám toto politické spojenectví vlastně je. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že se už vyčerpal, nemá žádný účel a pokračování této formy politického spojenectví pod značkou V4 není v českém zájmu, je kontraproduktivní.
Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny se shodují v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po jednání lídrů zemí Česka, Slovenska, Polska a Maďarska v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Premiéři mluvili i o aktuálních problémech v zemědělství, energetice či migraci.
Výroky slovenského premiéra Roberta Fica k Ukrajině se podle jeho českého protějšku Petra Fialy (ODS) nepochybně projeví na zítřejším jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny (V4) v Praze. Premiéry Slovenska, Polska a Maďarska pozval do Prahy na jednání V4. Schůzky v tomto formátu má za důležité pro hledání konsenzu v Evropě, i když, jak řekl, z jednání s Ficem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem nemá "největší radost".
Evropská unie příští týden rozhodne o odblokování 137 miliard eur (3,47 bilionu korun) z unijních fondů pro Polsko, oznámila ve Varšavě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ocenila zároveň pokrok Polska při obnově vlády práva po nástupu kabinetu Donalda Tuska.
Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz rozhodl o likvidaci polské veřejnoprávní televize TVP, veřejnoprávního rozhlasu PR a státní tiskové agentury PAP. Své rozhodnutí podle serveru v prohlášení označil za reakci na veto zákona o rozpočtu na příští rok, které před Vánoci vydal polský prezident Andrzej Duda právě kvůli konfliktu o veřejnoprávní média.
Polsko ukončilo 8 let trvající vládu Kaczynskeho a jeho strany Právo a spravedlnost (PiS), a od včerejška má nového premiéra Donalda Tuska. Byly to dramatické volby, a nesnadná povolební hra, ale včera se v Sejmu výměna garnitur dokončila.
Polská proevropská opozice má podle odhadů výsledků nedělních voleb do Sejmu, dolní komory parlamentu, šanci sestavit vládu. Nejsilnější stranou sice zůstává národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), na většinu potřebnou pro sestavení vlády však zřejmě nedosáhne. Účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989, uvedla státní volební komise.
Přestože průzkumy předpovídají volební vítězství v Polsku vládnoucímu Právu a spravedlnosti, má opozice v čele s navrátilcem Donaldem Tuskem slušnou šanci národně-konzervativní vládu po osmi letech vystřídat a nasměrovat zemi "prozápadně".
V neděli Polsko rozhodne, jestli chce po osmi letech dál stejnou konzervativní vládu, anebo chce změnu s širší liberálnější koalicí stran. Polsko balancuje mezi rolí rychle se rozvíjející sebevědomé regionální velmoci s celoevropskou ambicí a bigotní, kulturně a sociálně hluboce rozdělenou zemí, které všichni celou historii ubližují a ona si léčí své mindráky. Pro Česko jsou to významné volby u sousedů, pokud zase uspěje divnáček Kaczyński, tak už ve střední Evropě bude chybět do party Orbánovi a Ficovi jen návrat Babiše.
V centru Varšavy se v neděli sešla protivládní demonstrace. Podle varšavské radnice se jí v jednu chvíli účastnil zhruba milion lidí, a stala se tak největší demonstrací v historii polského hlavního města. "Pochod milionu srdcí" svolal dva týdny před volbami opoziční vůdce Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO). Vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) dnes uspořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích.
