Po kritice na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům.
Elon Musk je ústřední postavou administrativy Donalda Trumpa. Voliči oběma tleskají, ale i mezi republikány se začínají ozývat hlasy, že vliv technologického podnikatele sahá až moc daleko. Někteří senátoři mají obavy, že by je Musk v příštích volbách mohl stát jejich křesla. Jakou má tedy jeho angažmá budoucnost?
Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Tentokrát jsou zaměřena nikoli geograficky, ale produktově. Spojené státy hodlají zavést nové clo ve výši zhruba 25 procent na dovážené automobily, čipy a farmaceutické výrobky. Trump by měl tuto sadu cel oznámit začátkem dubna.
Americký prezident Donald Trump by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance.
Cla, která Spojené státy uvalí na automobily z dovozu, se budou pohybovat kolem 25 procent, oznámil podle agentur americký prezident Donald Trump. Jejich výši zřejmě ohlásí 2. dubna.
Nástup Trumpa do prezidentského úřadu urychlil dopady dlouhotrvajících problémů v České republice. Řada jeho opatření bude mít negativní dopad na naší ekonomickou výkonnost. Posiluje proto snaha najít oblasti a způsoby jak českou ekonomiku nakopnout. Kvalitních seznamů a nápadů k zlepšení podnikatelského prostředí je spousta. Problém je pak s jejich přípravou a aplikací do praxe, která je mnohdy podstatně náročnější.
Miliardář Elon Musk je pouze poradcem prezidenta Donalda Trumpa a nemá pravomoci sám činit vládní rozhodnutí. Tvrdí to Bílý dům v dokumentu pro soud, o kterém informuje agentura Reuters. Dokument popírá, že by Musk byl v čele úřadu DOGE, jehož úkolem je seškrtat výdaje, které Trumpova administrativa považuje za nepotřebné.
Tchaj-wan se v době sílícího čínského vojenského tlaku chystá nakoupit od Spojených států zbraně v hodnotě miliard dolarů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje, podle nichž si tchajwanští činitelé chtějí nákupem naklonit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho administrativa se od prezidentova lednového nástupu do funkce kriticky vyjadřuje k čínským vojenským aktivitám a dává najevo podporu Tchaj-wanu.
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
V uplynulém týdnu panovala na trzích smíšená nálada. Na jedné straně přetrvávají obavy z vyšší inflace v americké ekonomice, kdy nedávná data – zejména index spotřebitelských cen (CPI) – vyzněla negativně. Na druhé straně investory povzbudila skutečnost, že obchodní válka mezi USA a Čínou se zatím naplno nerozhořela a objevují se náznaky možných diplomatických rozhovorů o Ukrajině mezi Ruskem a Spojenými státy. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem 6100 bodů.
Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.
