Pokles příjmů matek po narození prvního dítěte je v Německu ještě výraznější, než se dosud předpokládalo. Ve čtvrtém roce po porodu vydělávají matky v průměru téměř o 30 tisíc eur (730 tisíc korun) méně než ženy stejného věku, které nemají děti, ve studii provedené ve spolupráci s univerzitou v Tilburgu to uvedl mannheimský ekonomický institut ZEW.
V jakých životních obdobích dítěte se nejčastěji sjednává stavební spoření? Co motivuje rodinu spořit dítěti právě do stavebka. A podle čeho si vybrat pro dítě stavební spoření? Přinášíme porovnání poplatků i bonusů.
Google čelil obvinění, že bez vědomí rodičů shromažďoval na platformě YouTube údaje o dětech a využíval je k cílené reklamě. Teď se internetový gigant dohodl, že za urovnání žaloby zaplatí 30 milionů dolarů. Žádné pochybení ale nepřiznává.
Sportovní pyramida v Česku se nám hroutí odspodu. Malé amatérské oddíly, jednoty a kluby skomírají, anebo z posledních sil ještě přežívají, a týká se to všech sportů. Nejhůř jsou na tom ta nejnižší patra zajišťující sport pro všechny, sport dětí pro radost z pohybu a kondici. Před volbami zase uslyšíme hesla: Děti musí sportovat, pohyb, zdraví; žádná obezita, počítače, mobily a drogy. Realita je úplně jiná, hodně smutná, situace ve sportu je jako domeček z karet, co se může sesypat.
V Česku žije zhruba 1,7 milionu dětí, tedy konkrétněji osob mladších patnácti let. Dnešní Den dětí je hlavně jejich svátkem. Nezřídka rodiče ovšem obdarovávají pozorností také své ratolesti, kterým již patnáct bylo, ba jsou dokonce dospělé. Den dětí je tak vítanou příležitostí pro obchodníky, jak navýšit své tržby. Mnozí jej proto také marketingově využívají.
Ještě v roce 2022 vycházela výchova dítěte v Česku od narození do 18 let na zhruba 1,8 milionu korun. Tento odhad ale mezitím ohlodal zub inflace, a to značně.
V Česku se loni narodilo 84 311 živě narozených dětí, uvedl ČSÚ. To je nejméně v historii České republiky. Dosud se nejméně dětí živě narodilo roku 1999, a to 89 471. V poměrně dramatickém poklesu počtu živě narozených se zrcadlí celá plejáda příčin, ať už sociálních, ekonomických či jiných.
Narazila jsem na studii, podle níž se většina finančních návyků utváří do sedmi let věku dítěte. Udivilo mě to. Většina z nás si asi ani nepamatuje, jestli se s námi o penězích naši rodiče v tak útlém věku vůbec bavili. Pokud ano, tak asi velmi málo: podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) se rodiče nejčastěji začínají s dětmi o penězích bavit až po jejich sedmých narozeninách.
Mimořádná kombinace odborných znalostí, lidskosti, empatie a zkušenosti. To je profesorka Alexandra Kolenová, přední slovenská onkoložka specializující se na dětské pacienty. Vedle svého působení na prestižní Klinice dětské hematologie a onkologie v Národním ústavu dětských chorob je také spoluzakladatelkou občanského sdružení Dětem s rakovinou, které se snaží zlepšovat podmínky dětských pacientů. Alexandra Kolenová je jednou z deseti finalistek ocenění Impakt Awards by newstream, které se 10. října bude udělovat za individuální počin s pozitivním přínosem pro komunitu a společnost.
Září znamená nejen návrat do školních lavic, ale podle statistik i jedno z nejrizikovějších období, co se počtu dětských zranění týče. Se zahájením školního roku a rozjezdem sportovních a zájmových kroužků totiž roste i počet úrazů. Mezi ty nejčastější patří zlomeniny a „nejnáchylnější“ bývají studenti druhého stupně základní školy.
To, že velká vedra přinášejí ekonomické ztráty v zemědělství, snižují produktivitu práce zaměstnanců v nechlazených provozech nebo zvyšují nemocnost a úmrtnost zejména mezi staršími a chudšími lidmi, není nic nového. Vědci však přinášejí i další, nečekaná zjištění, s nimiž nikdo nepočítal.
