Masová shromáždění proti prezidentu Donaldu Trumpovi zaplnila v sobotu ulice či parky New Yorku, Los Angeles, Chicaga, Bostonu, Atlanty a dalších velkých amerických měst. Demonstranti se již potřetí od Trumpova lednového návratu do Bílého domu sešli pod heslem No Kings (Žádní králové) a dávali hlasitě najevo, že jeho způsob vlády považují za posun od demokracie k autoritářství, napsala agentura AP.
V Los Angeles začal v noci na dnešek SELČ po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa, platit noční zákaz vycházení v části centra města ve snaze zastavit rabování a vandalismus. Informovaly o tom tiskové agentury.
Americká armáda oznámila, že vyšle na 700 příslušníků námořní pěchoty do Los Angeles, kterým v posledních dnech zmítaly nepokoje. Mají zde pomoci chránit federální pracovníky a majetek, uvedly světové agentury. Armáda tak potvrdila dřívější informace zdroje agentury Reuters. Kalifornský guvernér Gavin Newsom nasazení námořní pěchoty stejně jako předtím Národní gardy ostře kritizoval.
Napětí v Los Angeles se vystupňovalo, když v reakci na mimořádné nasazení Národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem vyšly do ulic tisíce lidí.
Řada střeleb souvisejících s drogami se smrtelnými následky v srdci města, kde sídlí instituce EU, ukázala, jak daleko Brusel klesl: bankrot, násilí a zločiny jsou téměř na denním pořádku, napsal list Politico.
Stovky lidí dnes v některých evropských městech protestovaly proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho poradci, miliardáři Elonu Muskovi.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Slovenský premiér Robert Fico navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Slovenský premiér Robert Fico v reakci na páteční mohutné demonstrace za proevropské směřování země řekl, že jsou organizovány na základě lží a zahraniční aktéři budou vyhoštěni.
Slovenská vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) oznámila, že ze svých řad vyloučila dva poslance parlamentu. Zdůvodnila to jejich personálními požadavky ohledně obsazení různých funkcí. Tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica tak zřejmě přišla o většinu ve sněmovně. Po dřívějším odchodu trojice poslanců z klubu Slovenské národní strany (SNS) měly vládní strany ve 150členné sněmovně (NR SR) už jen 76 poslanců.
