V Los Angeles začal v noci na dnešek SELČ po pěti dnech protestů, původně namířených proti imigračním raziím administrativy prezidenta Donalda Trumpa, platit noční zákaz vycházení v části centra města ve snaze zastavit rabování a vandalismus. Informovaly o tom tiskové agentury.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Slovenský premiér Robert Fico navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně-etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Slovenský premiér Robert Fico v reakci na páteční mohutné demonstrace za proevropské směřování země řekl, že jsou organizovány na základě lží a zahraniční aktéři budou vyhoštěni.
Slovenská vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) oznámila, že ze svých řad vyloučila dva poslance parlamentu. Zdůvodnila to jejich personálními požadavky ohledně obsazení různých funkcí. Tříčlenná vládní koalice premiéra Roberta Fica tak zřejmě přišla o většinu ve sněmovně. Po dřívějším odchodu trojice poslanců z klubu Slovenské národní strany (SNS) měly vládní strany ve 150členné sněmovně (NR SR) už jen 76 poslanců.
Občanské sdružení Mír Ukrajině začalo svolávat demonstrace pod názvem „Slovensko je Evropa“ po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země před téměř třemi lety vojensky napadla Ukrajinu.
Na Slovensku existuje skupina lidí, která chce vyhrocovat napětí v zemi, a je zde snaha zaútočit na ústavní zřízení s cílem svrhnout vládu. Po jednání bezpečnostní rady státu to novinářům řekl prezident Peter Pellegrini. Úřady podle něj demonstrace zakazovat nebudou a bezpečnostní rada nenavrhla konkrétní opatření v uvedené záležitosti.
Alternativa pro Německo (AfD) si v saské Riese zvolila svou kandidátkou na kancléřku spolupředsedkyni strany Alice Weidelovou. Předvolební sjezd začal s dvouhodinovým zpožděním, protože příjezdové cesty k místu konání zablokovali odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Ve městě jsou tisíce demonstrantů, podle policie je jich kolem 10 tisíc. Parlamentní strana Levice uvedla, že jejího poslance v saském zemském sněmu zbila dnes policie v Riese do bezvědomí.
Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Informovaly o tom agentury. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.
Popularita britského premiéra Keira Starmera a jeho vlády se po 100 dnech vládnutí propadla. Poukazuje na to britský tisk, který hodnotí počáteční období labouristické vlády. Starmer podle deníků v úřadu zažil náročné či vyloženě špatné období, které poznamenaly letní demonstrace proti přistěhovalcům, příprava nového rozpočtu a také zprávy o darech, které Starmer dostával, když byl opozičním poslancem.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
