Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Francouzský miliardář žijící ve Švýcarsku a zakladatel jedné z největších světových vinařských firem Pierre Castel dostal platební příkaz zaplatit stovky milionů franků na daních na základě soudního rozhodnutí, které zjistilo, že po desetiletí ve Švýcarsku záměrně skrýval svou identitu šéfa globálního nápojového impéria. Daňová ruka zákona přitom dostihla Castela po téměř třiceti letech, napsala agentura Bloomberg.
Digitální nomádi ztrácejí další oázu. Portugalsko, kam se řada z nich odstěhovala kvůli nulovým daním na kryptoměny, již příští rok chystá zdanění digitálních aktiv, pokud je uživatelé drží kratší dobu než rok.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Regulace FATCA, která si měla došlápnout na daňové úniky páchané bohatými Američany, dopadá i na běžné Američany žijící v zahraničí. Ti se musejí často zříct občanství, aby jim evropské banky vůbec otevřely bankovní účet. Americké státní pokladně přitom kontroverzní zákon žádné závratné příjmy nepřinesl.
Britská vláda odvolala plán na snížení daně z příjmu pro lidi s nejvyššími příjmy, který představila před méně než dvěma týdny a který ještě v neděli hájila premiérka Liz Trussová. Rozhodnutí upustit od části kontroverzního plánu, který vyvolal nevoli opozice i některých ekonomů a který vedl k pádu kurzu libry, oznámil na Twitteru ministr financí Kwasi Kwarteng.
S odcházejícím létem a myšlenkou na zachmuřelou a hlavně drahou zimu se možná zasníme, že by nebylo špatné pracovat na dálku odněkud z tropické pláže. Covid přece ukázal, že pracovat distančně může víc lidí, než by se dříve dalo věřit. Co by nám na pláži chybělo? Ukazuje se, že je toho hodně.
Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Americký dolar 📉 oslabuje po zprávě, že míra inflace ve Spojených státech zaostala za odhady. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, ztrácí kolem 17:45 středoevropského času 0,1 procenta na 98,31 bodu.
Evropská komise a Belgie jednají mimo hlavní místnost summitu EU a snaží se dosáhnout dohody ohledně nejcitlivějších částí návrhu na využití 2️⃣1️⃣0️⃣ miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na pět diplomatů a unijních úředníků.
Pražská burza dnes po předchozím středečním rekordním výsledku 📉 oslabila. Index PX klesl o 0,38 procenta na 2630,76 bodu. Dolů burzu táhl především pokles ceny akcií Komerční banky. Vyplývá to z výsledků obchodování na burze.
Šéf ruské civilní rozvědky Sergej Naryškin dnes uvedl, že nedávno telefonicky hovořil s novou ředitelkou britské tajné služby MI6 👩 Blaise Metreweliovou. Informovala o tom agentura TASS. Šlo o jejich první oficiálně potvrzený kontakt. Metreweliová tento týden varovala před hrozbou ze strany Ruska.
Izrael provedl sérii intenzivních 💥 útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Izrael uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje agentura Reuters.
Stabilita úrokových sazeb je v 👍 souladu s prognózou České národní banky. Rizika ve směru vyšší i nižší inflace jsou v české ekonomice vyrovnaná, řekl guvernér ČNB Aleš Michl po dnešním jednání bankovní rady. Všech šest přítomných členů rady na jednání podpořilo ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, viceguvernérka Eva Zamrazilová se předem z jednání omluvila.
Bankovní rada České národní banky ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3️⃣,5️⃣ procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
Ředitel Státní tiskárny cenin Tomáš Hebelka ❌ končí ve funkci. Napsal to dnes server Hospodářských novin HN.cz. Informaci potvrdil Hebelka i ministerstvo financí. Hebelka uvedl, že jeho odchod nesouvisí s nástupem vlády ANO, SPD a Motoristů, kterou prezident jmenoval na začátku tohoto týdne.
