Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy, vypočítali daňoví experti z poradenské společnosti BDO.
„Nobelovu cenu pro mladé ekonomy“ letos získal v Americe působící Francouz Gabriel Zucman. Výzkumník nerovnosti a daňových rájů je ekonom světové třídy, i přesto ale jeho ocenění vyvolalo neobvyklé množství kritických hlasů. Možná proto, že jeho závěry přináší jasné implikace pro hospodářskou politiku.
Navýšení sazby DPH u čepovaného piva položí řadu výčepů, varuje Plzeňský Prazdroj. Desetina hospod zvažuje, že definitivně stáhne roletu.
Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který schválila sněmovna hlasy 154 ze 165 přítomných členů. Proti nebyl nikdo. Předloha umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků, nyní ji dostanou k posouzení senátoři. Poslanci schválili i obdobný návrh pro dluhy na sociálních odvodech.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Výsledky svých propočtů představili ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Minulý týden odbory tvrdily, že částka činí sto tisíc korun. Podle některých analytiků to ale bude násobně méně.
Na konci května 2023 vyprší termín pro uhrazení daně z nemovitých věcí. Na některé chyby, kterých se poplatníci v této souvislosti dopouštějí, upozorňuje Petr Koubovský, daňový poradce z kanceláře Rödl & Partner.
Vládní balíček se týká i realitního trhu. Nejvíc se mluvilo o dani z nemovitosti. Mnoho serverů vytáhlo titulky ve smyslu, že daň „výrazně“ roste. A že majitelé bytů ji přenesou na nájemníky, a nájmy kvůli tomu prý porostou. Pravda je jinde.
Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body na 12 procent bude znamenat snížení příjmu veřejných rozpočtů o zhruba 12 miliard korun. Tuto částku uspoří daňoví poplatníci, ale jen v případě, že obchodníci snížení sazby plně promítnou do cen. V diskusním pořadu Partie televize Prima to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Loni a letos řadoví lidé v Česku splácejí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
