Kalifornskému Los Angeles se nevyhnulo ochladnutí trhu nemovitostí. Na vině jsou především vysoké ceny a drahé hypotéky. Nárůst daně z převodu drahých nemovitostí a stávka herců a scénáristů také rozhodně nepomohly.
Prodej luxusních aut v ČR letos stoupl proti loňsku o 39 procent, což je dvojnásobné tempo oproti celému trhu. Jedním z důvodů je blížící se zavedení hranice dvou milionů korun pro nákup firemních vozů a také konec zrychlených dvouletých odpisů, zavedených kvůli covidu. Obě změny nastanou od roku 2024. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
Návrh konsolidačního balíčku znervóznil Čechy, jeho dopadů se obává 81 procent lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách.
Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila jakkoli dramatičtěji. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem.
Vládní strany se dohodly na některých úpravách ozdravného balíčku, které mají neutrální dopad na rozsah konsolidace, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Koalice například zachová daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Zachování daňového zvýhodnění požadovali zaměstnavatelé i odbory. V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně.
V říjnu 2021 lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí na summitu v Římě dali zelenou přelomové změně světového daňového pořádku. V důsledku této změny přitvrzuje boj proti daňovým rájům i daňovým “kejklům” technologických obrů. Nyní Fialova vláda postupně překlápí pasáže této přelomové mezinárodní dohody do české legislativy.
Akcie italských bank umazávaly vysoké ztráty, které zaznamenaly v úterý po překvapivém oznámení vlády, že letos jednorázově zavede 40procentní daň z mimořádných zisků bank. Řím se snaží uklidnit nervozitu, kterou svým oznámením vyvolal, argumentuje přitom nutností zachovat finanční stabilitu.
Míra inflace v eurozóně v říjnu zpomalila 📉 na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta. Míra inflace se tak přiblížila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.
