Zajímá nás
Čtvrtka másla za 65 korun, kilo chleba za 37,50, vejce za 41,30 koruny. Průměrné ceny většiny základních potravin v uplynulém týdnu opět zvedly svá maxima, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Mléko, eidam či vepřová pečeně naopak zaznamenaly mírný pokles, i tak jsou stále vysoko. Důvodem je přetrvávající inflace mající vliv na ceny od energií až po obaly či hnojiva.
Inflace v Česku v červenci meziročně stoupla o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Oproti červnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami energií, pohonných hmot a v oddíle rekreace a kultura, uvedl Český statistický úřad. Inflace v červenci stoupla potřinácté za sebou. Nárůst je však nižší, než očekávali analytici i ČNB.
Český průmysl v červnu i přes oživení v automobilové výrobě stagnoval, stavební výroba ale zpomalila své tempo, zejména kvůli nižší produkci budování infrastruktury. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle analytiků inženýrskému stavitelství dochází dech, důvodem je mimo jiné nárůst cen materiálů a s tím související rentabilita veřejných zakázek.
Lidé v červnu nakupovali méně potravin a výrobků pro domácnost včetně benzínu, naopak více utráceli v lékárnách a drogeriích. V celkovém výsledku v červnu meziročně klesly tržby maloobchodu o šest procent, oproti květnu ale stouply o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Tuzemská ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí oproti tomu předchozímu vykázala mírný růst. Je to pozitivní výsledek, i když zatím jen předběžný. V každém případě české hospodářství výrazně zpomaluje. Ještě na začátku roku překvapilo mezikvartálním tempem 0,9 procenta, které se nyní přiblížilo nule (0,2 procenta).
V polovině července v Česku opět meziročně zdražily základní potraviny jako máslo, mléko, vejce, mouka či cukr. A to rapidně – oproti loňskému stejnému období činí nárůst cen u těchto potravin dvacet procent až tři čtvrtiny, jako třeba u mouky. Vyplývá to z šetření průměrných cen potravinářských výrobků Českého statistického úřadu. Důvodem zdražování jsou dopady ruské invaze na Ukrajině na potravinářský a energetický trh, přičemž růst se stále podle všeho ještě nezastavil.
Žádná pozitiva ani jistoty. Taky by se daly shrnout výsledky červencového průzkum důvěry v české ekonomice. Důvěra spotřebitelů se dokonce propadla na nejnižší hodnotu v historii zjišťování.
Inflace ve výrobě v červnu dosáhla nového maxima, avšak její růst už alespoň znatelně zpomaluje, jak ukazují nová data Českého statistického úřadu. Ceny v zemědělství si v meziměsíčním srovnání připsaly další 4,4 procenta, meziročně jsou už výše o téměř 43 procent. V průmyslu se zdražovalo oproti květnu o 1,4 procenta, meziročně jsou ceny průmyslových výrobců výše o 28,5 procenta. I ve stavebnictví ceny poskočily nahoru, meziměsíčně o procento. Výsledné meziroční navýšení ale nebylo ani 13procentní.
Inflace v červnu v Česku stoupla meziročně o 17,2 procenta, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu. Meziměsíčně inflace stoupla o 1,6 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení, hlavně cenami plynu a elektřiny, a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, uvedl Český statistický úřad. Meziroční nárůst inflace byl v červnu nejvyšší od prosince 1993. Zrychlila podvanácté za sebou.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu o 4,9 procenta. Statistici už v květnu uvedli, že růst táhla převážně spotřeba domácností.
Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 16 procent, což bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Inflace opět překonala očekávání ekonomů. Ti se shodují, že se tak schyluje k agresivnějšímu růstu sazeb ze strany ČNB.