Lukáš Kovanda: Češi se bojí, že bude hůř. To není dobrá zpráva pro Fialu
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru klesla nejníže od loňského února. Z dlouhodobého hlediska vykazuje stále podprůměrnou úroveň, když činí 96,6 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2024. Ukazují to čerstvá data statistiků.
Důvodem zhoršování spotřebitelské důvěry jsou zejména horšící se vyhlídky stran vývoje hospodářské situace v Česku v příštích dvanácti měsících. Na spotřebitele neblaze doléhají informace o snižování stavu zaměstnanců zejména v průmyslu, které se odrážejí v nárůstu míry nezaměstnanosti. Ten je sice zatím jen mírný, ovšem na poměry posledních více než deseti letech představuje poměrně nezvyklou situaci. Spotřebitelé v Česku uvykli postupnému poklesu míry nezaměstnanosti a posléze jejímu setrvávání na extrémně nízkých úrovních, nejnižších v EU. Nynější změna tohoto trvalejšího trendu tak vyvolává obavy, stejně jako nejistá situace v mezinárodní politice a hrozba celní války Evropské unie a Spojených států.
Pokles důvěry podnikatelů není dobrou zprávou pro českou vládu, neboť spokojenost voličů s hospodářskou situací ČR a jejími ekonomickými vyhlídkami bude tím klíčovým, podle čeho se budou lidé při letošních sněmovních volbách rozhodovat.
Pozitivem ovšem je, že celková důvěra v únoru stoupla, neboť pokles důvěry spotřebitelů více než kompenzovalo zlepšení nálady podnikatelů. Důvěra podnikatelů vzrostla na 98 procent dlouhodobého průměru let 2003 až 2024.
Růst důvěry podnikatelů však může být jen přechodný. Sběr dat totiž probíhal od 1. do 17. února 2025. Tedy v době jakési obecné, celosvětové úlevy, že nová americká administrativa nepřistoupila k zavádění nových vysokých cel hned v prvních dnech, ba hodinách svého úřadování a že americký prezident Donald Trump obecně zmírnil svoji rétoriku stran cel v porovnání s proklamacemi z předvolební kampaně. Zároveň ale sběr dat proběhl převážně předtím, než se vyhrotil vztah Trumpa a jeho ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského. Toto vyhrocení má na ekonomický sentiment v zemích střední a východní Evropy spíše negativní dopad, neboť investoři a podnikatelé míní, že může oddálit dosažení míru na Ukrajině.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Nepředvídatelnost, s jakou staronový americký prezident Donald Trump začal úřadovat prostřednictvím prezidentských dekretů, se na evropské ekonomice výrazněji podepisovat nebude. „Cla na ocel a hliník cílí jen na Kanadu a Mexiko, Evropě rozhodně nehrozí zaplavení levnými surovinami,“ uvedl na konferenci Global Investment Summit bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE Miroslav Singer. „Tato celní politika může hodně ublížit samotné Americe, negativní dopady totiž přijdou dříve a plošněji než případná pozitiva,“ upozornila na konferenci GIS hlavní ekonomka Raifeisenbank Helena Horská.
Ekonomové: Americká cla zatím pro Česko ani Evropu problém nejsou. Naopak může začít strádat Amerika
Money
Definitivní údaje potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil například růst cen vody a tepla, a elektřina po prosincovém zdražení zlevnila. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.
POTVRZENO: Inflace v lednu zpomalila na 2,8 procenta
Money
Už je to tu zas. Klesající základní úrokové míry České národní banky se odráží v postupném snižování úrokových sazeb na spořicích účtech. Ty se aktuálně v mnoha bankách dostávají pod 3 procenta a pravděpodobně budou klesat ještě níže. Situace je podobná té, kterou jsme zažili začátkem loňského roku, kdy se běžní střadatelé loučili dokonce s 6procentními úroky. A stejně jako dnes se ptali: Co teď s úsporami?
Jan Hlavsa: Úroky na spořicích účtech klesají. Co teď s úsporami?
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
