Výroba osobních aut za letošních osm měsíců meziročně vzrostla o 3,4 procenta na 801 774 vozů. Ještě v pololetí byla výroba proti loňsku o 8,5 procenta nižší. Uvedlo to Sdružení automobilového průmyslu. Za růstem stojí zlepšení situace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, ale také nízká srovnávací základna loňského roku. Loni od května produkci omezoval nedostatek čipů.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Ceny kameniva meziročně vzrostly stouply až o 25 procent, a to vlivem rostoucích cen energií, nafty i války na Ukrajině. Zástupci firem, Těžební unie a stavbařů v diskusním pořadu Kulatý stůl zopakovali varování z minulých let, že se v České republice od roku 1989 neotevřel žádný nový lom a do deseti let dojdou zásoby v dosud činných kamenolomech. Bude to znamenat, že kámen, písek či štěrk se stanou nedostatkovým zbožím, varovali.
Automobilka Škoda Auto v srpnu zvýšila celosvětový odbyt o 1,4 procenta na 54 700 aut. Ve své zprávě to uvedl automobilový koncern Volkswagen, jehož je Škoda součástí. Celý koncern, který vedle značek skupiny Volkswagen zahrnuje i další značky, odbyt zvýšil o 12,7 procenta na 700 100 vozidel.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
Více než pětina obyvatel Evropské unie byla v loňském roce ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. Nejnižší podíl takto ohrožené populace měla Česká republika, a to necelých 11 procent. Vyplývá to z dnešní zprávy evropského statistického úřadu Eurostat. S nadcházející zimou a drahými energiemi ale může statistika brzy vypadat úplně jinak.
Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.
Před pražským kongresovým centrem po deváté hodině začal protest zemědělců proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). Na místě jsou zatím nižší desítky lidí. Zemědělci žádají hlavně přehodnocení unijních cílů na zemědělství, dále kritizují přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se koná během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU, protestními jízdami zemědělci demonstrují i v krajích. S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje.
Pohonné hmoty v Česku dále zlevňují. Přetrvává však mimořádně vysoký rozdíl mezi cenou nafty a cenou benzínu. Ten je důsledkem evropské plynové krize, protože nafta slouží také jako náhražka právě plynu. Cena benzínu i kvůli vývoji v Číně by měla klesat i nadále, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
