Více než pětina obyvatel Evropské unie byla v loňském roce ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením. Nejnižší podíl takto ohrožené populace měla Česká republika, a to necelých 11 procent. Vyplývá to z dnešní zprávy evropského statistického úřadu Eurostat. S nadcházející zimou a drahými energiemi ale může statistika brzy vypadat úplně jinak.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v srpnu vzrostla na 5,76 procenta z červencových 5,42 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od začátku roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za deset miliardy korun, což je proti červenci pokles o 15 procent. Meziroční propad zrychlil na 78 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují.
Do Česka v uplynulých sedmi dnech netekl žádný plyn z Ruska. Důvodem je odstavení plynovodu Nord Stream 1. Přesto se dodávky plynu z německé do české plynovodní sítě ztenčily jen o necelých 40 procent. Důvodem je fakt, že do Česka přes Německo nadále proudí plyn z jiných zemí, než je Rusko. Zejména se jedná o Norsko.
V Ústeckém kraji se vyrobí nejvíc elektřiny ze všech českých a moravských krajů. Poráží dokonce i kraje, v nichž jsou jaderné elektrárny. Podíl hnědého uhlí na vyrobené elektřině tak dál roste.
Pražská burza se propadla na nejslabší úroveň za více než rok. Index PX dnes klesl o 0,32 procenta na 1150,11 bodu, což je nejméně od začátku loňského července. Dolů burzu v současnosti táhnou hlavně oslabující akcie energetické firmy ČEZ. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Podle analytiků zlevňují v reakci na možnou mimořádnou daň pro energetické společnosti.
Společnost Panasonic bude investovat postupně do roku 2026 zhruba 145 milionů eur (přes 3,5 miliardy korun) do svého závodu v Plzni. Výrazně posílí výrobu tepelných čerpadel vzduch-voda, po nichž je teď v Evropě veliká poptávka. Do fiskálního roku, který končí v březnu 2026, chce zvýšit roční výrobní kapacitu na 500 tisíc jednotek, oznámila centrála Panasonic Corporation v japonské Ósace.
Česku hrozí sankce od Evropské unie, protože dosud nepřijalo povinné limity pro pořizování nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Podle unijních pravidel by úřady členských států měly v budoucnu část veřejné dopravy zajišťovat ekologickými vozidly. Už nyní je ovšem jasné, že ČR nestihne tato pravidla přijmout včas. Při dnešním jednání sněmovního hospodářského výboru to uvedla náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová.
Ministerstvo průmyslu a obchodu od 5. září vyhlásí takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství. Po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Umožní teplárnám topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž budou čelit sankcím či zdlouhavým povolovacím procesům.
