Akcie výrobců automobilů na evropských burzách oslabily poté, co zvolený prezident USA Donald Trump slíbil uvalit nová cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Ohrozil tím úzce provázané dodavatelské řetězce v odvětví a vyvolal obavy investorů z vyšších nákladů, uvedla agentura Reuters.
Pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v zítřejších prezidentských volbách v USA sice v posledních dnech poklesla, nicméně stále se pohybuje kolem 50 procent. Jen o něco nižší pravděpodobnost tak má zavedení cel, jaká Spojené státy nepamatují od 40. let minulého století. Trump totiž z dramaticky navýšených cel učinil v rámci předvolební kampaně středobod svých slibů v ekonomické oblasti. Samozřejmě, může jít jen o předvolební rétoriku, nicméně pravděpodobnost toho poměrně nízká. Mnohem spíše by Trump nová cla zaváděl. Argumentuje totiž soustavně, že cla povedou k masivní tvorbě pracovních míst v USA.
Z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku vyplývá, že současné Trumpovy návrhy na plošná dovozní cla jsou výrazně škodlivější než opatření, která zavedl v době svého prvního funkčního období.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z možného znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašuje, že zavede 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo. Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?
Na ekonomiku EU se dost možná řítí další pohroma. Po covidu a energetické krizi tentokrát spočívá v možném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Pokud by Trump v úřadu zavedl univerzální cla i na zboží z EU, čímž v kampani hrozí, z evropských ekonomik nejvíce poškodí Německo. Vyplývá to z analýzy, kterou ratingová agentura Fitch Ratings zveřejnila v pátek.
Čínská vláda vyvíjí tlak na své domácí automobilky, aby zastavily dosud probíhající expanzi v zemích Evropské unie. Oficiálním důvodem má podle agentury Bloomberg být rostoucí napětí v obchodních vztazích EU a Číny. EU letos zavádí vysoká, až 45procentní cla na čínská elektroauta. Peking slibuje odvetu.
Případné vítězství Donalda Trumpa ve volbách amerického prezidenta odnesou čeští exportéři. Trump totiž v rozhovoru pro agenturu Bloomberg potvrdil, že v případě zvolení bude jedním z klíčových opatření jeho ekonomické politiky zavedení cla na veškeré zboží dovezené na americký trh. „Pro čínské zboží by to bylo 60procentní clo, pro ostatní státy 10 procent,“ uvedl Trump. Republikánský kandidát se zároveň netají tím, že cílem tohoto opatření je přesun co nejvíc výroby a firem na území USA. „Kdo bude tady, nebude muset clo platit,“ dodal Trump.
Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. V úterý to oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky minulý týden umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise (EK) považuje cla za neodůvodněná a napadne je u Světové obchodní organizace (WTO). Akcie výrobců koňaku na evropských burzách začaly po oznámení klesat.
Největší evropská automobilka, německý Volkswagen, odsoudila definitivní zavedení cel EU na čínská elektroauta, o kterém Evropská komise rozhodla v pátek. VW vyzývá jak Brusel, tak Peking k tomu, aby i přes tuto definitivu v jednáních dále pokračovaly.
Evropská komise (EK) dostala zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž dnes nepostavila dostatečná většina členských států Evropské unie. Výsledek hlasování EK zveřejnila v tiskové zprávě, s Čínou chce ale dál jednat. Odpůrci cel se obávají odvetných opatření Pekingu. Český ministr dopravy Martin Kupka řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Čínou, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.
Čínské firmy od začátku roku 2023 investovaly v zahraničí do projektů čistých energetických technologií přes 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Snaží se tak vyhnout clům, která zavedly Spojené státy a další země. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Climate Energy Finance (CEF).
