Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z dnešního znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Čínská vláda vyvíjí tlak na své domácí automobilky, aby zastavily dosud probíhající expanzi v zemích Evropské unie. Oficiálním důvodem má podle agentury Bloomberg být rostoucí napětí v obchodních vztazích EU a Číny. EU letos zavádí vysoká, až 45procentní cla na čínská elektroauta. Peking slibuje odvetu.
Případné vítězství Donalda Trumpa ve volbách amerického prezidenta odnesou čeští exportéři. Trump totiž v rozhovoru pro agenturu Bloomberg potvrdil, že v případě zvolení bude jedním z klíčových opatření jeho ekonomické politiky zavedení cla na veškeré zboží dovezené na americký trh. „Pro čínské zboží by to bylo 60procentní clo, pro ostatní státy 10 procent,“ uvedl Trump. Republikánský kandidát se zároveň netají tím, že cílem tohoto opatření je přesun co nejvíc výroby a firem na území USA. „Kdo bude tady, nebude muset clo platit,“ dodal Trump.
Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. V úterý to oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky minulý týden umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise (EK) považuje cla za neodůvodněná a napadne je u Světové obchodní organizace (WTO). Akcie výrobců koňaku na evropských burzách začaly po oznámení klesat.
Největší evropská automobilka, německý Volkswagen, odsoudila definitivní zavedení cel EU na čínská elektroauta, o kterém Evropská komise rozhodla v pátek. VW vyzývá jak Brusel, tak Peking k tomu, aby i přes tuto definitivu v jednáních dále pokračovaly.
Evropská komise (EK) dostala zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž dnes nepostavila dostatečná většina členských států Evropské unie. Výsledek hlasování EK zveřejnila v tiskové zprávě, s Čínou chce ale dál jednat. Odpůrci cel se obávají odvetných opatření Pekingu. Český ministr dopravy Martin Kupka řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Čínou, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.
Čínské firmy od začátku roku 2023 investovaly v zahraničí do projektů čistých energetických technologií přes 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Snaží se tak vyhnout clům, která zavedly Spojené státy a další země. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Climate Energy Finance (CEF).
Běžné akcie Volkswagenu tento týden uzavřely pod hodnotou 95 eur za kus. To je nejníže od října 2011, kdy Evropa v důsledku světové finanční krize procházela závažnou dluhovou krizí. Akcie Volkswagenu jsou nyní níže než kdykoli během jeho emisní aféry Dieselgate, propuknuvší roku 2015, a také než kdykoli během pandemie covidu.
Španělský premiér Pedro Sanchez vyrazil na čtyřdenní návštěvu Číny a předvedl tam překvapivou otočku. Vyzývá náhle, ať země EU a Brusel samotný přehodnotí uvalení vysokých cel právě na čínská elektroauta. Ta platí od letošního července provizorně, na přelomu října a listopadu mají vstoupit v platnost trvale, na pět let.
Čínské ministerstvo obchodu se ohradilo proti clům, která se na dovoz elektromobilů a na dovoz ocelových a hliníkových produktů chystá od října zavést Kanada. Opatření naruší stabilitu dodavatelských řetězců a globální ekonomický systém, uvedl mluvčí ministerstva. Zároveň Kanadu vyzval, aby od cel ustoupila, informuje agentura Reuters.
Peking zahajuje vyšetřování dotační podpory mlékárenskému průmyslu v EU. Speciálně se při tom zaměří na osm zemí, včetně Česka. Výsledkem by mohlo být uvalení nových cel a snížení výkupních cen českých zemědělců.
Vláda by měla podle předkládací zprávy podpořit senátní 📰 návrh ústavní novely, která má dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu právo prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Ministerstva k ní zaujala souhlasný nebo neutrální postoj. Kabinet ANO, SPD a Motoristů má o novele, která je v souladu s jeho programovým prohlášením, jednat v pondělí.
Rusko vypoví 📜 vojenské dohody s řadou zemí včetně těch, které uzavřelo s Českem, Polskem, Německem nebo Británií v letech 1992 až 2002, uvedla ruská státní tisková agentura TASS. Rozhodnutí bylo zveřejněno ve vládním větníku.
Cílem Washingtonu je v příštím roce ❌ zastavit boje v Súdánu, aby humanitární organizace mohly v zemi poskytovat pomoc. Podle agentury Reuters to dnes uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dodal, že USA jednají se všemi zúčastněnými stranami, včetně zemí, které do Súdánu dodávají vybavení a zbraně.
