Evropská centrální banka pravděpodobně nebude schopná v dohledné době vyhlásit konec svého rekordního cyklu zvyšování úrokových sazeb. Uvedla to šéfka ECB Christine Lagardeová a zopakovala, že v červenci zvýší banka úroky podeváté za sebou kvůli snaze zpomalit inflaci.
Zhoršování makroekonomického prostředí stlačilo akciové trhy v uplynulém týdnu na nová minima, kdy hlavní americký index S&P 500 otestoval úrovně kolem 3600 bodů. Hlavní investiční stratégové bijí na poplach, přitom září je za námi a může se tak dostavit menší výprodejová přestávka.
Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset zvýšit své úrokové sazby na úroveň omezující hospodářský růst, aby tak oslabila poptávku a dostala pod kontrolu nepřijatelně vysokou inflaci. Uvedla to podle agentury Reuters šéfka ECB Christine Lagardeová.
Evropskou centrální banku čeká již ve čtvrtek důležité zasedání o měnové politice. Očekává se rekordní zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Hlasování však podle odhadů Komerční banky bude těsné.
0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?
Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Evropská centrální banka totálně zaspala v boji s inflací, signalizuje Bank of America, druhá největší banka v USA.
Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
