V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.
Evropský zemní plyn v pondělí prudce vzrostl na asi 15násobek průměrné letní ceny a opět prolomil rekordy, protože hrozba ruského omezení dodávek zasáhla trh a zvýšila inflační očekávání. Benchmark futures na plyn vzrostly až o 20 procent, což pomohlo zvýšit elektřinu a uhlí. Klíčový plynovod Nord Stream 1 se 31. srpna zastaví na tři dny údržby, což opět vyvolává obavy, že se po údržbě nevrátí do provozu podle plánu, napsal server Bloomberg.
Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12 300 korun) za megawatthodinu (MWh). Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent, vzhůru ji tlačí hlavně omezování dodávek ruského plynu, informovala agentura Bloomberg.
Snižování teplot vytápění veřejných i kancelářských prostor, omezení veřejného osvětlení i neonových reklam a výloh, zkrácení otevírací doby obchodů či provozu fontán a vodotrysků i snižování stavu zaměstnanců. Evropské vlády, samosprávy, instituce a firmy hledají nejrůznější způsoby, jak snížit v následujících měsících spotřebu energií a přežít nadcházející zimu, která bude kvůli neustálému omezování dodávek plynu a ropy z Ruska jedna z nejtvrdších. Co vše se v Evropě včetně Česka chystá? Podívejte se na přehled.
Německo plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů. Podle tiskových agentur to uvádějí zdroje z německého ministerstva hospodářství.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Příměr, že je Česko sedmnáctou spolkovou zemí Německa, tedy neplatí v případě inflace. V sousedním Sasku inflace v červnu dosáhla 7,7 procenta a dokonce z květnových osmi procent klesla.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
