Evropské ceny energií dnes výrazně klesají na základě náznaků, že Evropská unie zvyšuje úsilí jak zmírnit energetickou krizi, která by s blížící se zimou mohla uvrhnout region do recese. Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, klesla dopoledne až o 26 procent a nizozemský plyn o 11 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Snižování teplot vytápění veřejných i kancelářských prostor, omezení veřejného osvětlení i neonových reklam a výloh, zkrácení otevírací doby obchodů či provozu fontán a vodotrysků i snižování stavu zaměstnanců. Evropské vlády, samosprávy, instituce a firmy hledají nejrůznější způsoby, jak snížit v následujících měsících spotřebu energií a přežít nadcházející zimu, která bude kvůli neustálému omezování dodávek plynu a ropy z Ruska jedna z nejtvrdších. Co vše se v Evropě včetně Česka chystá? Podívejte se na přehled.
Německo plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů. Podle tiskových agentur to uvádějí zdroje z německého ministerstva hospodářství.
Plynovod Nord Stream 1 je od včerejška v provozu. Zatím však pouze na 40 procent své přepravní kapacity. Ruský prezident Vladimir Putin přitom varuje, že už příští týden může plynovodem proudit plyn pouze z 20 procent jeho kapacity. Nejistota ohledně dalšího vývoje žene cenu plynu v EU opět vzhůru, aktuálně o přibližně šest procent.
Evropské energetické společnosti se výrazně zadlužují, aby pokryly vyšší náklady způsobené růstem cen ropy a zemního plynu. Celkový dluh firem stoupá od pandemie a letos už vzrostl na více než 1,7 bilionu eur (41,6 bilionu korun). To je nárůst o více než 50 procent proti stavu před rokem 2020, uvedla agentura Bloomberg.
Sněmovna schválila návrh úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu a plyn. Proti původnímu vládnímu návrhu rozšířila možnost příspěvku ze státního rozpočtu i na dodávky tepla do bytů. O konkrétní podobě tarifu, tedy kdo ho dostane a kolik bude příspěvek státu činit, bude rozhodovat vláda. Podrobnosti vláda stanoví pravděpodobně na přelomu července a srpna.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Příměr, že je Česko sedmnáctou spolkovou zemí Německa, tedy neplatí v případě inflace. V sousedním Sasku inflace v červnu dosáhla 7,7 procenta a dokonce z květnových osmi procent klesla.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.
Zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března rekordní výše. Na maximu byly v období 7. až 8. března, kdy činily zhruba 100 miliard korun. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií, řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Ve Spojených státech ode dneška začala platit dodatečná 📜 cla na dovoz nákladních automobilů a jejich součástí. Činí 25 procent, v úhrnu tak clo dosahuje 50 procent. Na dovoz autobusů platí ještě dodatečné desetiprocentní clo. Informují o tom tiskové agentury.
Belgie ❌ popřela, že by měla příliš malý vzdušný prostor pro nové americké bojové letouny F-35. V předchozích týdnech o tom psala francouzská a belgická média, podle kterých velikost belgického vzdušného prostoru neumožňuje plnohodnotný výcvik. Belgický ministr obrany Theo Francken tento týden pochybnosti odmítl. Připustil však, že Belgie bude muset část výcviku uskutečnit v zahraničí, což dělá už nyní.
Běloruský bloger 👨 Roman Pratasevič, který byl v minulosti považován za politického vězně režimu, je už několik let agentem běloruské tajné služby. Prohlásil to podle agentury DPA běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
