Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.
Mají být auta elektrická, nebo spalovací? Únavná veřejná (ne)debata. Lidé volí spalovací motory, politici jim vnucují elektrické. Mašinérie propagace elektrických aut je velmi propracovaná. Nicméně, zákazníci, ty bestie, si pořád nedají říct.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
Japonsko odmítlo nabídku Evropské unie, aby se připojilo k jejímu plánu použít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny. Tokio tak zmařilo naděje EU, že pro tuto iniciativu získá globální podporu, napsal server Politico.
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.
Zpochybní migraci, klima i pomoc Ukrajině, ale do války s Bruselem se nepustí. Německý Der Spiegel popsal Andreje Babiše jako politika, který „vládne byznysem, ne přesvědčením“.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Babišovo vítězství v Česku podle expertů znamená varování pro Brusel, ne však katastrofu. Na rozdíl od Orbána je Babiš spíše technokrat a pragmatik, který se evropské unii spíše přizpůsobí, než aby ji otevřeně konfrontoval.
Proč je slib trvalejšího zastropování cen povolenek nesmysl a proč se Brusel rozhodl zavést povolenky místo uhlíkových daní? I právě proto, že cena povolenky není zastropovaná či jinak fixovaná, na rozdíl od uhlíkové daně.
Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ze všech stran jsou kolony 🚗 aut, která na akci jedou. Nejdelší kolona je ze strany od Studénky ve směru od dálnice D1. Je dlouhá asi devět kilometrů.
Ekonomickou situaci v ČR zhodnotilo 👍 pozitivně 52 procent zaměstnavatelů, což je nejvíce za dobu sledování od jara 2020. Zároveň ale 39 procent jich čeká zhoršení stability podnikatelského prostředí v souvislosti s kroky vlády. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alma Career mezi 550 firmami, který tak ukázal výrazný kontrast mezi hodnocením ekonomiky a očekáváním dalšího vývoje.
V Mnichově dnes začíná 191. ročník pivních slavností 🍺 Oktoberfest. Do 4. října ho podle pořadatelů navštíví více než šest milionů lidí. Ve festivalovém areálu budou i letos panovat přísná bezpečnostní opatření, která bude zajišťovat přes 600 policistů. Konkrétní poznatky o ohrožení návštěvníků ale policie nemá.
Americký prezident 👴 Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s Dánskem na urovnání vztahů kolem Grónska. USA tam nyní budou kontrolovat své bezpečnostní zájmy a žádná nepřátelská země si tam nebude moci vybudovat základnu bez amerického souhlasu, uvedl. Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové bude dohoda dobrá pro Dánsko i NATO, uvedla agentura AFP.