Maďarský premiér Viktor Orbán vyhlásil ostrý boj proti tomu, co označuje za „bruselské vlivy“ v Maďarsku. Po vítězství v dubnových parlamentních volbách chce podle svých slov „vymýtit“ soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které považuje za podplacené Bruselem. Uvedl to ve svém projevu o stavu národa.
Mají být auta elektrická, nebo spalovací? Únavná veřejná (ne)debata. Lidé volí spalovací motory, politici jim vnucují elektrické. Mašinérie propagace elektrických aut je velmi propracovaná. Nicméně, zákazníci, ty bestie, si pořád nedají říct.
Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.
Japonsko odmítlo nabídku Evropské unie, aby se připojilo k jejímu plánu použít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny. Tokio tak zmařilo naděje EU, že pro tuto iniciativu získá globální podporu, napsal server Politico.
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.
Zpochybní migraci, klima i pomoc Ukrajině, ale do války s Bruselem se nepustí. Německý Der Spiegel popsal Andreje Babiše jako politika, který „vládne byznysem, ne přesvědčením“.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Babišovo vítězství v Česku podle expertů znamená varování pro Brusel, ne však katastrofu. Na rozdíl od Orbána je Babiš spíše technokrat a pragmatik, který se evropské unii spíše přizpůsobí, než aby ji otevřeně konfrontoval.
Proč je slib trvalejšího zastropování cen povolenek nesmysl a proč se Brusel rozhodl zavést povolenky místo uhlíkových daní? I právě proto, že cena povolenky není zastropovaná či jinak fixovaná, na rozdíl od uhlíkové daně.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan podle prohlášení svého poradce Mehmeta Uçuma nalezl způsob, jak znovu kandidovat na prezidenta navzdory ústavnímu limitu mandátů. Uvádí to dnes agentura AFP. Podle Uçuma stačí, aby Erdogan rezignoval krátce před koncem mandátu a vyvolal předčasné prezidentské volby. K tomu ale potřebuje podporu poslanců i z opozičních řad.
Nadace Bakala Foundation podpoří darem ve výši jeden milion dolarů (asi 2️⃣1️⃣ milionů korun) příchod mezinárodně uznávaných vědců na České vysoké učení technické v Praze. Vznikne pozice ČVUT-Bakala Distinguished Chair pro mezinárodně uznávanou vědeckou osobnost, která vzejde z otevřeného výběrového řízení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
Hodnota veřejných zakázek loni meziročně 📈 vzrostla o 106 miliard korun na 1,1 bilionu korun a jejich podíl na HDP stoupl o 0,5 procentního bodu na téměř 13 procent, což bylo významně nad desetiletým průměrem. Celkem bylo zadáno 15 674 zakázek, o 364 více než v roce 2024. Vyplývá to z výroční zprávy o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2025.
Česko bude příští rok poprvé ve své historii předsedat 🏦 Radě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj na ministerské úrovni. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo zahraničí. Mezinárodní organizace sídlící v Paříži si klade za cíl napomáhat rozvoji členských zemí. Česko se stalo členem OECD v prosinci 1995.
Kanada a Evropa jsou silnější, když 🤝 spolupracují, a měly by tuto spolupráci co nejtěsněji rozvíjet v mnoha strategických oblastech. Prohlásil to dnes kanadský premiér Mark Carney v projevu v Evropském parlamentu, kde uvítal středeční návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na přidružené členství jeho země v Evropské unii.
Prezident Petr Pavel ❌ vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jenž má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit pravidla jejich zaměstnávání zákoníku práce. Zákon jde podle prezidenta proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy.
Skupina České dráhy za první pololetí letošního roku vykázala zisk před zdaněním dvě miliardy korun, zatímco loni měla za stejné období zisk před zdaněním 4️⃣4️⃣4️⃣ milionů korun. Jde o nejlepší pololetní výsledek v historii skupiny. V zisku skončily všechny společnosti ze skupiny včetně ČD Cargo, které bylo poslední roky ztrátové. Hospodaření táhla především osobní doprava.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v srpnu 📈 zrychlil na 3,2 procenta z tříprocentního tempa v předchozím měsíci. Oznámil to statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace vzrostla na 1,5 procenta z červencových 1,3 procenta. Česko tak mělo v srpnu třetí nejnižší inflaci v EU za Švédskem a Estonskem.
Zemědělství letos podle odhadu Agrární komory ČR přijde na tržbách minimálně o 2️⃣5️⃣,6️⃣ miliardy korun, původně odhadovala ztráty ve výši 20 miliard korun. Škody jsou podle ní způsobené hlavně suchem, může za ně také ale válka na Blízkém východě, jež zvedá ceny pohonných hmot a hnojiv, nebo nízká výkupní cena. Nejhorší situace je v sektorech obilovin, olejnin, ovoce, cukrové řepy, mléka a prasat.