Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu.
Česká republika je silným podporovatelem Ukrajiny, od začátku ruské invaze poskytla vojenskou pomoc napadené zemi za 1,3 miliardy eur (přes 30 miliard korun). Na středeční tiskové konferenci po jednání s českým prezidentem Petrem Pavlem v Bruselu to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Řada střeleb souvisejících s drogami se smrtelnými následky v srdci města, kde sídlí instituce EU, ukázala, jak daleko Brusel klesl: bankrot, násilí a zločiny jsou téměř na denním pořádku, napsal list Politico.
Mezinárodní společenství přislíbilo Sýrii zpustošené občanskou válkou poskytnout pomoc v objemu 5,8 miliardy eur (145 miliard korun). Z toho 4,2 miliardy eur by měly tvořit příspěvky a 1,6 miliardy eur úvěry. Oznámila to evropská komisařka Dubravka Šuicaová na závěr dárcovské konference, kterou v Bruselu pořádala Evropská unie. Ta hodlá letos a v příštím roce Sýrii poskytnout mezinárodní pomoc ve výši téměř 2,5 miliardy eur.
Evropská komise navrhne úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoliv za každý rok. Uvedla to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Základní cíle je ale podle ní potřeba dodržet. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů a umožní jim vyhnout se placení pokut v letošním roce. Česká vláda uvedla, že bude usilovat o prodloužení období, za které by automobilky měly plnění emisních cílů vykazovat, ze tří na pět let.
Česká malířka Klára Sedlo zahajuje letošní rok významnou událostí. Svou tvorbu představí na sólové výstavě v Pražském domě v Bruselu. Vernisáž se uskuteční ve středu a následná výstava nabídne propojení nových i starších děl inspirovaných tajemným Voynichovým rukopisem.
Česko se v dohledné době stane čistým plátcem do EU rozpočtu a EU fondů k nám poteče v příštích letech citelně méně. Jsme na to připraveni, máme plán B? EU fondy jsou zdánlivě nudné a technické téma. Reálně jsou důležitou součástí veřejných rozpočtů a měla by se nad nimi vést vášnivá politická a společenská debata.
Evropská komise žádá od čínského internetového prodejce Temu další vysvětlení. Podezřívá ho, že nedělá dost proti prodeji nelegálních a potenciálně nebezpečných výrobků na svém webu.
Největší evropská automobilka, německý Volkswagen, odsoudila definitivní zavedení cel EU na čínská elektroauta, o kterém Evropská komise rozhodla v pátek. VW vyzývá jak Brusel, tak Peking k tomu, aby i přes tuto definitivu v jednáních dále pokračovaly.
Evropská komise (EK) dostala zelenou k definitivnímu zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů z Číny. Proti návrhu zavést cla se totiž dnes nepostavila dostatečná většina členských států Evropské unie. Výsledek hlasování EK zveřejnila v tiskové zprávě, s Čínou chce ale dál jednat. Odpůrci cel se obávají odvetných opatření Pekingu. Český ministr dopravy Martin Kupka řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Čínou, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Vláda amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa zažalovala Harvardovu univerzitu, která podle ní nespolupracuje s federálními vyšetřovateli v otázce nelegálního rasového upřednostňování některých uchazečů. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Univerzita se zatím k případu nevyjádřila.
Spojené státy ✅ povolily pěti ropným a plynárenským společnostem obnovení provozu ve Venezuele. Čtyři z těchto firem jsou evropské a jedna americká. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách amerického ministerstva financí.
Americký dolar je po zprávě o lednové inflaci ve Spojených státech bez větších změn. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, přidává krátce před 17:30 středoevropského času 0️⃣,1️⃣ procenta na 97,02 bodu. Za celý týden by ale mohl odepsat přes 0,7 procenta. Japonský jen směřuje k největšímu týdennímu zisku za rok.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v lednu 📉 zpomalil na 2,2 procenta z prosincových 2,4 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které na svých internetových stránkách zveřejnil polský statistický úřad. Analytici nicméně očekávali ještě výraznější pokles inflace, a to na 1,9 procenta, napsala agentura Reuters.
Pražská burza se 📉 propadla na nejnižší úroveň v letošním roce. Index PX dnes oslabil o 2,59 procenta na 2641,63 bodu. Níže zavřel naposledy loni 18. prosince. Dolů ho dnes při vysoké aktivitě tlačily hlavně akcie finančního sektoru a také energetické společnosti ČEZ.
Restart vztahů Evropy a USA, který se stal jedním z témat letošní Mnichovské bezpečnostní konference, není podle českého prezidenta 👨 Petra Pavla v zásadě nic nového, neboť za jádro sporu považuje větší odpovědnost evropských zemí za vlastní obranu. Novinářům v Mnichově dnes Pavel řekl, že Spojené státy dlouhou dobu neúměrně na obranu Evropy doplácely.
Švédsko poskytne 100 milionů dolarů (dvě miliardy korun) na nákup amerických 🪖🪖🪖 zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské invazi. Oznámila to švédská vláda.
Do obrany Ukrajiny se od rozpoutání války Ruskem před čtyřmi lety podle odhadů zapojilo na 7️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ Kolumbijců, což je mnohem více než občanů jakékoliv jiné země, upozornila britská stanice BBC.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v lednu zpomalil na 2️⃣,4️⃣ procenta z tempa 2,7 procenta v předchozím měsíci. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva práce. Pokles meziroční míry inflace tak byl o něco výraznější, než očekávali analytici.
Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř 👨 Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet.