Andrej Babiš nastavil v Bruselu nový vyjednávací tón. Postavil se mezi Západ a východní potížisty. Není divu, že pozice Česka k Ukrajině vyvolala takový rozruch, emoce kolem války jsou nejsilnější. Na co premiér sází?
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.
Zpochybní migraci, klima i pomoc Ukrajině, ale do války s Bruselem se nepustí. Německý Der Spiegel popsal Andreje Babiše jako politika, který „vládne byznysem, ne přesvědčením“.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Babišovo vítězství v Česku podle expertů znamená varování pro Brusel, ne však katastrofu. Na rozdíl od Orbána je Babiš spíše technokrat a pragmatik, který se evropské unii spíše přizpůsobí, než aby ji otevřeně konfrontoval.
Proč je slib trvalejšího zastropování cen povolenek nesmysl a proč se Brusel rozhodl zavést povolenky místo uhlíkových daní? I právě proto, že cena povolenky není zastropovaná či jinak fixovaná, na rozdíl od uhlíkové daně.
Bruselské letiště oznámilo, že v důsledku kybernetického útoku bylo nuceno zrušit polovinu na neděli naplánovaných odletů. Informovala o tom agentura Reuters. Rozsáhlý kybernetický útok na systém odbavování cestujících narušil provoz také na dalších evropských letištích.
Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace EU. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu.
Proti konfiskaci zabaveného majetku se staví zatím země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Proto mohou být ve hře válečné reparace.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.