Žádný průmysl. Letiště Plzeň-Líně si ponechá armáda, vytvoří základnu pro aktivní zálohy
Armáda si chce ponechat celé letiště Líně u Plzně, kde nakonec koncern Volkswagen nebude stavět továrnu na baterie do elektroaut. Vojáci tam nechtějí žádný průmysl. Po jednání s náměstkem ministra obrany (MO) Danielem Blažkovcem a zástupcem náčelníka generálního štábu armády Miroslavem Hlaváčem to řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
„Armáda si nechá areál úplně celý. V žádném případě, ani z části, tam nechtějí průmyslovou výrobu. Bude tam mít (armáda) záložní vojenské letiště, stejně jako ho tam má teď. S tím, že my teď jednáme o tom, aby tam bylo maximální využití i pro civilní letiště,“ řekl hejtman. Ministerstvo obrany a armáda jsou podle něho nakloněny tomu, aby tam byl civilní provoz, ale podmínky a rozsah se teprve stanoví.
Podle původního usnesení vlády měl v Líních vzniknout strategický podnikatelský park s gigafactory za 120 miliard korun. Koncern ale 1. listopadu oznámil, že další gigafactory v Evropě zatím nechce.
Ruští a čínští obchodní činitelé, kteří mají vazby na vlády obou zemí, vedli tajné rozhovory o plánech na vybudování tunelu spojujícího Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Napsal to americký list The Washington Post s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu. Moskva podle něj doufá, že tak vznikne dopravní trasa chráněná před útoky ze strany Ukrajiny, která chce Krym získat zpět.
Obří projekt v době války? Rusko jedná s Čínou o vybudování tunelu na Krym
Zprávy z firem
Kraj podle hejtmana bude bojovat za to, aby byl na letišti civilní provoz v maximálně možném režimu a aby tam mohly zůstat všechny subjekty, které tam teď působí - tedy letecké školy, parašutisti a soukromí piloti. Dále teď začne řešit s MO změny zásad územního rozvoje, tedy krajského územního plánu, jehož dosavadní verze počítá v Líních s možnými 700 hektary industriální zóny. „Nová změna zásad bude zřejmě akceptovat jejich připomínky v souvislosti s budoucím využití areálu armádou,“ uvedl.
Základna pro aktivní zálohy
Podle hejtmana tam bude chtít armáda zřejmě vybudovat základnu aktivních záloh. „Takže budeme pravděpodobně dělat novou změnu zásad územního rozvoje a s největší pravděpodobností tam nebude už žádný prostor vyhrazený pro průmyslovou zónu,“ uvedl.
MO s armádou by teď kraji měly do několika měsíců předložit požadované parametry území. „Tedy jestli tam chtějí nějaké silnice, nové objekty, požární nádrže a další. To bude určitě trvat několik měsíců,“ řekl Špoták.
Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch. Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost podle ukrajinského serveru pochybení odmítá. 
Česká firma dodávala Rusku během války klíčové součástky pro vojenské vrtulníky
Zprávy z firem
Podle něj si zřejmě armáda navrhne vlastní změny zásad územního rozvoje, které vlastně zruší potenciální průmyslovou zónu a bude v nich plán rozvoje celého území. Požadované změny krajského územního plánu, které by zpracovávala odborná firma, by pak platilo MO.
Letecká záchranná služby zůstane podle hejtmana v Líních minimálně do roku 2028, dokdy má platnou smlouvu. Letiště Líně chce podle Špotáka dále provozovat armáda. Od roku 2000 ho má ale od MO pronajaté na 50 let firma PlaneStation. Ministerstvo v roce 2013 smlouvu jednostranně zrušilo, ale tento krok je dodnes předmětem soudních sporů, které budou pokračovat i příští tok. Firma v roce 2010 přestala hradit nájem údajně kvůli tomu, že nemůže letiště plně využívat, protože přistávací plocha podle ní není pro větší letadla, jak měla slíbeno. Armáda podle Špotáka požaduje, aby současný nájemce prostor vyklidil. „Budeme čekat na výsledek odvolacího krajského soudu,“ dodal.
Příští týden, zřejmě 13. prosince, by se měly sejít MO a armáda se starosty okolních obcí a poslanci a senátory za region.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
