Žádný průmysl. Letiště Plzeň-Líně si ponechá armáda, vytvoří základnu pro aktivní zálohy
Armáda si chce ponechat celé letiště Líně u Plzně, kde nakonec koncern Volkswagen nebude stavět továrnu na baterie do elektroaut. Vojáci tam nechtějí žádný průmysl. Po jednání s náměstkem ministra obrany (MO) Danielem Blažkovcem a zástupcem náčelníka generálního štábu armády Miroslavem Hlaváčem to řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
„Armáda si nechá areál úplně celý. V žádném případě, ani z části, tam nechtějí průmyslovou výrobu. Bude tam mít (armáda) záložní vojenské letiště, stejně jako ho tam má teď. S tím, že my teď jednáme o tom, aby tam bylo maximální využití i pro civilní letiště,“ řekl hejtman. Ministerstvo obrany a armáda jsou podle něho nakloněny tomu, aby tam byl civilní provoz, ale podmínky a rozsah se teprve stanoví.
Podle původního usnesení vlády měl v Líních vzniknout strategický podnikatelský park s gigafactory za 120 miliard korun. Koncern ale 1. listopadu oznámil, že další gigafactory v Evropě zatím nechce.
Ruští a čínští obchodní činitelé, kteří mají vazby na vlády obou zemí, vedli tajné rozhovory o plánech na vybudování tunelu spojujícího Rusko s ukrajinským Krymským poloostrovem, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Napsal to americký list The Washington Post s odvoláním na ukrajinskou tajnou službu. Moskva podle něj doufá, že tak vznikne dopravní trasa chráněná před útoky ze strany Ukrajiny, která chce Krym získat zpět.
Obří projekt v době války? Rusko jedná s Čínou o vybudování tunelu na Krym
Zprávy z firem
Kraj podle hejtmana bude bojovat za to, aby byl na letišti civilní provoz v maximálně možném režimu a aby tam mohly zůstat všechny subjekty, které tam teď působí - tedy letecké školy, parašutisti a soukromí piloti. Dále teď začne řešit s MO změny zásad územního rozvoje, tedy krajského územního plánu, jehož dosavadní verze počítá v Líních s možnými 700 hektary industriální zóny. „Nová změna zásad bude zřejmě akceptovat jejich připomínky v souvislosti s budoucím využití areálu armádou,“ uvedl.
Základna pro aktivní zálohy
Podle hejtmana tam bude chtít armáda zřejmě vybudovat základnu aktivních záloh. „Takže budeme pravděpodobně dělat novou změnu zásad územního rozvoje a s největší pravděpodobností tam nebude už žádný prostor vyhrazený pro průmyslovou zónu,“ uvedl.
MO s armádou by teď kraji měly do několika měsíců předložit požadované parametry území. „Tedy jestli tam chtějí nějaké silnice, nové objekty, požární nádrže a další. To bude určitě trvat několik měsíců,“ řekl Špoták.
Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch. Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost podle ukrajinského serveru pochybení odmítá. 
Česká firma dodávala Rusku během války klíčové součástky pro vojenské vrtulníky
Zprávy z firem
Podle něj si zřejmě armáda navrhne vlastní změny zásad územního rozvoje, které vlastně zruší potenciální průmyslovou zónu a bude v nich plán rozvoje celého území. Požadované změny krajského územního plánu, které by zpracovávala odborná firma, by pak platilo MO.
Letecká záchranná služby zůstane podle hejtmana v Líních minimálně do roku 2028, dokdy má platnou smlouvu. Letiště Líně chce podle Špotáka dále provozovat armáda. Od roku 2000 ho má ale od MO pronajaté na 50 let firma PlaneStation. Ministerstvo v roce 2013 smlouvu jednostranně zrušilo, ale tento krok je dodnes předmětem soudních sporů, které budou pokračovat i příští tok. Firma v roce 2010 přestala hradit nájem údajně kvůli tomu, že nemůže letiště plně využívat, protože přistávací plocha podle ní není pro větší letadla, jak měla slíbeno. Armáda podle Špotáka požaduje, aby současný nájemce prostor vyklidil. „Budeme čekat na výsledek odvolacího krajského soudu,“ dodal.
Příští týden, zřejmě 13. prosince, by se měly sejít MO a armáda se starosty okolních obcí a poslanci a senátory za region.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
