První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Česká televize v pořadu 168 hodin přinesla reportáž o kontroverzi spojené s nastupujícím guvernérem České národní banky Alešem Michlem s názvem Dovolená s Michlem. Udělala to způsobem, jako by se autoři reportáže snažili cíleně dehonestovat nového vládce centrální banky. Tady je sedm největších faulů, kterých se televize dopustila a za které by se měla omluvit přinejmenším Michlovi, ale raději všem, které uvedla v omyl. Tedy všem divákům.
Česká národní banka by měla držet sazby na vyšší úrovni proti normálu, aby zabránila přeměně současné spíše nákladové inflace na poptávkovou. Zároveň je třeba podpořit vládu ve snižování míry zadlužování země a nezvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce, uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl.
Smršť negativních komentářů, která se snesla na nově jmenovaného guvernéra Aleše Michla, je intenzitou nevídaná. Česká národní banka tolik mediální pozornosti kritiků asi nikdy v historii nepřitáhla, a že mnohokrát by měla za co.
Zatím se nemluví o tom, jestli ČNB pod novým guvernérem uskuteční detailní klimatický stres test bankovního sektoru, ke kterému už přistoupila Evropská centrální banka a centrální banky Francie, Británie, Nizozemska a Hongkongu. Vhodná kalibrace testu by byla pro ČNB výzvou, píše ve svém komentáři Martin Křivánek, expert na udržitelnost v bankovním sektoru z poradenské společnosti KPMG.
Jmenováním Aleše Michla guvernérem České národní banky dává prezident Miloš Zeman signál, že je přesvědčen o tom, že české ekonomice nyní prospěje více „holubičí“ přístup k monetární politice – případně méně „jestřábí“ přístup –, než jaký zastává bankovní rada pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka. Je tak pravděpodobné, že další personální obměny, které prezident v bankovní radě provede letos a příští rok, budou tento signál potvrzovat. Tedy prezident Zeman jmenuje odborníky zastávající rovněž spíše „holubičí“ pohled na současné dění v ekonomické oblasti.
Tento text je víc osobní, než bych si přál. Aleše Michla jsem poznal před víc než dvaceti lety, kdy při studiu Vysoké školy ekonomické psal do Hospodářských novin. Psal pěkně, přemýšlel originálně. Vím o tom své, jeho texty šly mýma rukama. Možná mu tato osobní vzpomínka jako budoucímu guvernérovi nebude příjemná. Nicméně i v nové pozici bude muset unést názory novinářů, bude to součástí jeho profese.
Nově jmenovaný guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.
Prezident Miloš Zeman jmenoval nového guvernéra České národní banky. Stane se jím člen bankovní rady Aleš Michl.
Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém spekulují média, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.
Prezident Miloš Zeman už podle zatím neoficiálních informací vybral nového guvernéra. Měl by se jím stát současný člen bankovní rady Aleš Michl, píší Seznam Zprávy s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním prezidenta s jednotlivými kandidáty.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
