Finanční sektor v Česku zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží a klimatických šoků. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný, uvedli po stress testech představitelé ČNB.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Česká národní banka by ráda rozšířila své zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl. Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl právě akcií v devizových rezervách chce nový guvernér navýšit.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí, jsme ale přesvědčeni, že to bylo rozhodnutí správné,“ uvedl její nový šéf Aleš Michl v dokumentu zveřejněném na webu ČNB. Newstream přináší Slovo guvernéra v plném znění.
Jestřábi Marek Mora a Tomáš Holub zůstali v menšině. Noví členové bankovní rady se přiklonili k holubičí rétorice svého guvernéra.
Bankovní rada České národní banky na svém zasedání ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, jež čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.
Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.
Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Aleš Michl, od prvního července nový guvernér České národní banky, se v době svého nástupu do funkce nechal vyfotit na chodbě národní banky vedle obrazu Aloise Rašína, prvního ministra financí samostatné republiky, který je označován za guru české finanční politiky.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur. Plyne to z údajů banky. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
