Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.
Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Aleš Michl, od prvního července nový guvernér České národní banky, se v době svého nástupu do funkce nechal vyfotit na chodbě národní banky vedle obrazu Aloise Rašína, prvního ministra financí samostatné republiky, který je označován za guru české finanční politiky.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur. Plyne to z údajů banky. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
Posílení koruny se má stát jedním z hlavních nástrojů boje s inflací. Jak k silnější koruně dojít? Budou fungovat vzory první republiky, k nimž se Aleš Michl často hlásí? A jak se silnější korunou naloží exportéři?
Ředitelka sekce kanceláře České národní banky Jana Báčová a její kolegyně Markéta Fišerová, ředitelka komunikace, k 30. červnu opustí své funkce.
O Vladimíru Dlouhém, prvním porevolučním ministrovi hospodářství a současném prezidentovi Hospodářské komory, se na jaře mluvilo jako o jednom z favoritů na post budoucího guvernéra ČNB. I on sám připouští, že tato varianta byla ve hře. Vítězem se však stal Aleš Michl. Dlouhý kvůli volbě nového guvernéra opustil poradní sbor prezidenta Miloše Zemana. A strhl tím lavinu, kdy i další členové tohoto orgánu odešli. Pro newstream.cz nyní vysvětluje pozadí celého dění.
Prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V radě nahradí od července stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
