Americká softwarová společnost Microsoft dokončila dohodu o převzetí vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard v hodnotě 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun).
Evropská komise (EK) schválila převzetí firmy na vývoj počítačových her Activision Blizzard za 69 miliard dolarů (1,5 bilionu korun) americkým softwarovým gigantem Microsoft. Podle EK ústupky nabídnuté Microsoftem vyřešily její obavy o konkurenci, stojí v pondělním prohlášení. Nicméně dokončení dohody stále není jisté, protože britské regulační orgány ji odmítly a s dohodou nesouhlasí ani úřady ve Spojených státech.
Evropská komise patrně schválí převzetí firmy na vývoj počítačových her Activision Blizzard za 69 miliard dolarů, v přepočtu téměř 1,5 bilionu korun, Microsoftem. Schválení se podle zdrojů agentury Reuters očekává příští týden, nejspíš už v pondělí.
Kvůli neshodám americké vývojářské firmy Blizzard a jejího čínského partnera NetEase v Číně přestala fungovat počítačová hra World of Warcraft (WoW). Hra z fantazijního středověkého světa byla na tamním trhu k dispozici od roku 2008. Podle americké strany zůstanou profily hráčů uložené pro případné spuštění po urovnání sporu v budoucnu, píše agentura AFP.
Dobře placeným, ale přepracovaným vývojářům v jednom z největších herních studií na světě Activision Blizzard došla trpělivost. Zatím malá skupina tří desítek zaměstnanců dceřiné firmy Raven pracující mimo jiné na kultovní hře Call of Duty si odhlasovalo vznik odborů. Krok je výsledkem jejich několikaměsíčních snah. Zaměstnanci si vyjma přetížení stěžují také na sexismus na pracovišti, napsal The New York Times.
Proslulé „Orákulum z Omahy“ na výroční konferenci své investiční společnosti Berkshire Hathaway dal kolegům pár cenných rad. Tou hlavní však bylo, že před inflací se nejspíš neschová nikdo, ať investuje do čehokoli.
Trh videoher by letos mohl v akvizicích, financování a veřejných úpisech akcií (IPO) dosáhnout rekordních 150 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Uvádí to nedávná zpráva investiční společnosti Drake Star Partners, na kterou upozornila agentura Reuters. Herní trh se významně konsoliduje. Jen byly oznámeny tři obří akvizice, nejčerstvější je dnes oznámená koupě amerického herního vývojáře Bungie japonskou Sony.
Rostoucí volatilita a zatím jeden z nejslabších lednů na trzích, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden, který ukázal, že poklesy v tomto roce mohou skutečně být daleko častějším jevem, než jsme byli zvyklí. Index S&P 500 se na začátku období zveřejňovaných výsledků dostal na hranu rozpětí kolem 4500 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal desetiprocentní korekci od svých maxim. Zdá se, že akcie letos nebudou mít na růžích ustláno. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
Na trhu herních konzolí se formuje nové rozložení sil. Platforma Xbox od Microsoftu by díky v úterý oznámené akvizici vydavatele videoher Activision Blizzard mohla mít brzy citelně navrch vůči konkurenční platformě PlayStation firmy Sony. Zpráva o převzetí vyvolala výprodej akcií japonské společnosti na tokijské burze. Titul ve středu oslabil o téměř 13 procent.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.
Ministr kultury 👨 Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize a Českého rozhlasu by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat Evropský akt o svobodě médií. Ministerstvo kultury o tom informovalo na svém facebooku po dnešním dopoledním videorozhovoru Klempíře s evropským komisařem Michaelem McGrathem o ochraně nezávislosti veřejnoprávních médií.
Americký viceprezident 👨 J.D. Vance své rozhodnutí, zda bude kandidovat na prezidenta Spojených států, zřejmě oznámí až koncem jara příštího roku. S odkazem na dva nejmenované informované zdroje o tom dnes napsal zpravodajský server Axios. Prezidentské volby se ve Spojených státech uskuteční v roce 2028.
Ministři zahraničí Evropské unie ✅ schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
Pražská plynárenská od příštího roku 📈 zdraží zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Růst cen se týká části zákazníků, odběratelů s fixací se nedotkne.
Číst více
Pro čtvrtinu občanů je 1️⃣7️⃣. listopad, který připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, nejdůležitější ze všech státních svátků. Aktivně ho slaví 13 procent lidí. Listopadový svátek lidem připomíná zejména svobodu, změnu režimu nebo nové možnosti, které tato změna přinesla. Na druhou stranu více než desetina veřejnosti je zklamaná z vývoje společnosti po sametové revoluci v roce 1989.
Škodu přesahující 1️⃣4️⃣ milionů korun způsobil podle kriminalistů rozsáhlý podvod na dani z přidané hodnoty (DPH), který odhalil společný tým celníků, kriminalistů a pracovníků finančního úřadu. Plzeňští policisté zahájili trestní stíhání devíti lidí a tří firem. Hlavním obviněným je devětačtyřicetiletý muž, který podle vyšetřovatelů řídil několik společností zapojených do účelově vytvořené obchodní struktury.
Evropská komise navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 4️⃣5️⃣ miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times. Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
Pět zemí EU na dnešním jednání ve Vídni zřejmě oznámí 📜 plány posílat zamítnuté žadatele o azyl do deportačního střediska ve Rwandě. S odkazem na diplomaty to uvedly agentury APA a Reuters. Německo, Rakousko, Řecko, Dánsko a Nizozemsko v září oznámily, že s jednou zemí mimo EU pracují na dohodě, podle které by na jejím území měla vzniknout takzvaná návratová centra.
Rusové podle šéfky unijní diplomacie 👩 Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska.