Americká softwarová společnost Microsoft dokončila dohodu o převzetí vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard v hodnotě 69 miliard dolarů (1,6 bilionu korun).
Evropská komise (EK) schválila převzetí firmy na vývoj počítačových her Activision Blizzard za 69 miliard dolarů (1,5 bilionu korun) americkým softwarovým gigantem Microsoft. Podle EK ústupky nabídnuté Microsoftem vyřešily její obavy o konkurenci, stojí v pondělním prohlášení. Nicméně dokončení dohody stále není jisté, protože britské regulační orgány ji odmítly a s dohodou nesouhlasí ani úřady ve Spojených státech.
Evropská komise patrně schválí převzetí firmy na vývoj počítačových her Activision Blizzard za 69 miliard dolarů, v přepočtu téměř 1,5 bilionu korun, Microsoftem. Schválení se podle zdrojů agentury Reuters očekává příští týden, nejspíš už v pondělí.
Kvůli neshodám americké vývojářské firmy Blizzard a jejího čínského partnera NetEase v Číně přestala fungovat počítačová hra World of Warcraft (WoW). Hra z fantazijního středověkého světa byla na tamním trhu k dispozici od roku 2008. Podle americké strany zůstanou profily hráčů uložené pro případné spuštění po urovnání sporu v budoucnu, píše agentura AFP.
Dobře placeným, ale přepracovaným vývojářům v jednom z největších herních studií na světě Activision Blizzard došla trpělivost. Zatím malá skupina tří desítek zaměstnanců dceřiné firmy Raven pracující mimo jiné na kultovní hře Call of Duty si odhlasovalo vznik odborů. Krok je výsledkem jejich několikaměsíčních snah. Zaměstnanci si vyjma přetížení stěžují také na sexismus na pracovišti, napsal The New York Times.
Proslulé „Orákulum z Omahy“ na výroční konferenci své investiční společnosti Berkshire Hathaway dal kolegům pár cenných rad. Tou hlavní však bylo, že před inflací se nejspíš neschová nikdo, ať investuje do čehokoli.
Trh videoher by letos mohl v akvizicích, financování a veřejných úpisech akcií (IPO) dosáhnout rekordních 150 miliard dolarů (3,3 bilionu korun). Uvádí to nedávná zpráva investiční společnosti Drake Star Partners, na kterou upozornila agentura Reuters. Herní trh se významně konsoliduje. Jen byly oznámeny tři obří akvizice, nejčerstvější je dnes oznámená koupě amerického herního vývojáře Bungie japonskou Sony.
Rostoucí volatilita a zatím jeden z nejslabších lednů na trzích, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden, který ukázal, že poklesy v tomto roce mohou skutečně být daleko častějším jevem, než jsme byli zvyklí. Index S&P 500 se na začátku období zveřejňovaných výsledků dostal na hranu rozpětí kolem 4500 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal desetiprocentní korekci od svých maxim. Zdá se, že akcie letos nebudou mít na růžích ustláno. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
Na trhu herních konzolí se formuje nové rozložení sil. Platforma Xbox od Microsoftu by díky v úterý oznámené akvizici vydavatele videoher Activision Blizzard mohla mít brzy citelně navrch vůči konkurenční platformě PlayStation firmy Sony. Zpráva o převzetí vyvolala výprodej akcií japonské společnosti na tokijské burze. Titul ve středu oslabil o téměř 13 procent.
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.