Říjnové volby do Poslanecké sněmovny bude provázet přímý souboj šéfů dvou nejsilnějších volebních formací a možných budoucích premiérů Andreje Babiše a Ivana Bartoše v Ústeckém kraji. Navrch by zde ale měl mít Babiš.
Překvapením je široká podpora daní motivujících k ekologičtějšímu způsobu života.
Dlouho se čekalo, jak Piráti zareagují na předvolební závody Andreje Babiše (ANO) a Jany Maláčové (ČSSD) v uplácení důchodců různými přídavky a příplatky. Piráti teď, jak se zdá, vytáhli svůj předvolební trumf pro mladé. Je to poněkud netradiční předvolební komodita - uhlí.
Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie.
Poslanci odhlasovali nový stavební zákon. Vládní novelu i přes veto senátu pomohly prosadit hlasy komunistů. Předpis míří k podpisu prezidenta.
Za necelé tři měsíce se poprvé v historii Česka může stát, že v Poslanecké sněmovně nebudou klasické levicové strany. Sociální demokraté i komunisté tvrdě doplácejí na spolupráci s Andrejem Babišem (ANO).
Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, který je v koalici s hnutím STAN, jež vévodila jistou dobu průzkumům před říjnovými volbami, se předčasně pasoval na premiéra. A udělal tím chybu.
ČSSD, která se při řešení pandemie podílela ve vládě na někdy nesmyslném utrácení miliard korun a přispěla k obrovskému zadlužování země, si našla v předvolebním boji velkého nepřítele – úspěšné a bohaté. Od nich chce získat peníze, které sami socialisté prošustrovali.
Ministerstvo financí bude letos potřebovat na financování státního dluhu 740,7 miliardy korun. To je o 12,3 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v dubnové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Ministerstvo o tom informovalo v rámci Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun. Podle ministryně je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.
Přes rok trvající pandemie se na nezaměstnanosti v Česku zásadně nepodepisuje. Podíl nezaměstnaných v Česku v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta. Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR.
