Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Milostivé léto pro dlužníky by se mohlo v brzké době zopakovat. Mohlo by se také případně rozšířit i na další pohledávky. Na uspořádání další oddlužovací akce je ve vládní koalici shoda. Tvrdí to vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pro opakování jsou i poslanci, kteří milostivé léto prosadili. Akce začala loni 28. října a skončí v pátek. Pokud do té doby lidé s exekucí na dluh u veřejných institucí splatí původní dlužnou částku a 908 korun odměnu exekutorovi, odpustí se jim penále, úroky a další platby. Kolik exekučních řízení se tak podaří uzavřít a jakou sumu věřitelé dostanou, bude exekutorská komora podle své mluvčí Evy Rajlichové vědět v březnu.
Oprava Libeňského mostu začne letos, a to vybudováním provizorní lávky pro pěší. Celkově se náklady na opravu kubistické mostní konstrukce vyšplhají ke dvěma miliardám korun.
Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu, píše s odkazem na své zdroje web časopisu Der Spiegel. Nově ho odhaduje na 3,6 procenta místo v říjnu uváděných 4,1 procenta. Oficiálně vláda odhad zveřejní ve výroční hospodářské zprávě, kterou příští týden představí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Hotovo. Místopředseda Starostů a nezávislých, poslanec Jan Farský, který odcestoval na několika měsíční stáž do USA, oznámil, že se kvůli jejímu absolvování vzdá poslaneckého mandátu.
Ostrovní království se pustilo do experimentu, který se nemusí vyplatit. K mixu pokračující covidové pandemie, rostoucích cen energií a zrychlující inflaci přilévá tamní vláda olej do ohně v podobě zvýšení daní.
Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta, uvádí Eurostat. Lagardeová přesto postoj k inflaci nemění, dál čeká její snížení. Razantní zpřísňování měnové politiky tak není namístě.
Výrobní ceny v Německu vzrostly v prosinci v meziročním srovnání o rekordních 24,2 procenta, vysoký růst způsobily hlavně sprintující ceny energií. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil spolkový statistický úřad.
Omezení slev na jízdném, o němž dnes rozhodla vláda, nezapříčiní přesun cestujících k individuální dopravě, ani žádný jejich citelnější ústup od cestování v současné intenzitě.
Nastává přelom na pokřiveném dluhopisovém trhu. Po třech letech záporných sazeb, kdy investoři státu ještě platili za to, že směli financovat jeho dluh, se výnosy německých dluhopisů vrací do kladného pásma. Desetileté dluhopisy německé vlády se poprvé od května 2019 dostaly fous nad nulu. Jejich růst odráží rekordní inflaci a oživování ekonomiky v eurozóně a s tím související vyhlídky na zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky (ECB), píší agentury Reuters a Bloomberg.
Maďarský premiér 👨 Péter Magyar obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišla o moc v zemi, že přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka. Informuje o tom agentura MTI. Dnes večer mají maďarští poslanci v plánu hlasovat o dodatku k ústavě, který by umožnil odvolání prezidenta.
Ceny ropy 🛢 se v úvodu týdne výrazně zvyšují 📈, nárůst se blíží pěti procentům. Trh reaguje na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, kde Spojené státy a Írán bojují o kontrolu nad Hormuzským průlivem. Brent přidává 4,7 procenta na 79,60 dolaru za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuje 4,8 procenta na 74,80 dolaru za barel.
