V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli alespoň 50 procent hlasů. Ohlásil to tamní nejvyšší volební úřad.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média.
Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body na 12 procent bude znamenat snížení příjmu veřejných rozpočtů o zhruba 12 miliard korun. Tuto částku uspoří daňoví poplatníci, ale jen v případě, že obchodníci snížení sazby plně promítnou do cen. V diskusním pořadu Partie televize Prima to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stávající turecký prezident Recep Tayyip Erdogan může po dvaceti letech prohrát volby. Vyzyvatelem je dlouholetý lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. Kdo z nich nakonec bude řídit jednu z nejdůležitějších zemí současnosti může ovlivnit i Elon Musk, vládce Twitteru, který krátce před začátkem voleb začal značně omezovat část sítě.
Objem obchodů Evropské unie s Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Arménií raketově vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu. Zdá se ovšem, že jde pouze o způsob, jak do Ruska dostat zboží, na které se vztahují sankce Západu. Zboží mířící do těchto postsovětských republik se totiž cestou přes Rusko záhadně „ztrácí“.
I kdyby vláda už nic dalšího neprosadila, její přínos bude větší než v případě předchozích dvou kabinetů, řekl na ideové konferenci občanských demokratů v Praze předseda strany a premiér Petr Fiala. V úvodu celodenního jednání ODS o programu ocenil politiky své strany ve vládě i v dalších funkcích, vyzdvihl také vůli kabinetu k bolestné a nepopulární reformě v podobě konsolidačního balíčku, který vláda představila tento týden. Za priority do budoucna označil posílení české energetiky a bezpečnosti, rozvoj dopravní sítě, snížení byrokracie či reformu vzdělávání.
Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Loni a letos řadoví lidé v Česku splácejí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda Petra Fialy představila balík 55 opatření na záchranu veřejných financí. Nazvala jej Česko ve formě a během dvou let má přinést úspory ve výši téměř 150 miliard korun. Z reakcí na balíček to vypadá, že se vládě opět povedl majstrštyk: naštvat úplně každého. Tentokrát to však není chyba, ale vlastnost. A ačkoli se pochvaly mnoho nedočká, stávající balíček má i vedle běžných obětí také několik vítězů a skutečných poražených. Kteří to jsou?
Podporu z programu, který chce vláda při škrtech v zemědělských dotacích zrušit, v minulosti čerpalo několik potravinářských firem z holdingu Agrofert, mlékárenská společnost Madeta, Mlékárna Kunín nebo společnost Hamé. Vyplývá to z informací o příjemcích dotací na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
Největší česká mlékárna Madeta, která kvůli vládním škrtům přijde o zemědělské dotace, zřejmě ukončí dodávky mléka do škol. Byl to vládní program, jejž kabinet asi přestane dotovat, firma přijde také o dotace na technologie, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
