Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat. Pokud by Piráti svůj požadavek uplatnili, efekt bude zcela opačný, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Rusko plánuje letos v prosinci obnovit výrobu automobilů značky Moskvič ze sovětské éry, uvedl podle agentury Reuters moskevský starosta Sergej Sobjanin. Oživení zaniklé automobilové značky inicioval odchod Renaultu z ruského automobilového trhu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Kontrolní podíl v moskevské továrně, v jejíchž halách se před renaulty vyráběly právě moskviče, francouzská automobilka prodala městu Moskva. Sobjanin v květnu uvedl, že v továrně zachová pracovní místa a obnoví výrobu moskvičů. Značka Moskvič byla založena kolem roku 1930 a fungovala až do roku 1991.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
Evropa před nadcházející zimou mohutně doplňuje zásoby kapalného LNG plynu, aby se zajistila proti dalším výpadkům dodávek plynu ze strany Ruska. Zájem je ovšem tak velký, že aktuálně kolem pobřeží Evropy volně plují desítky lodi naložených LNG plynem, protože přístavy jsou přetížené a tankery jej nemají kde vyložit, napsal deník The Wall Street Journal.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v Bruselu hledají shodu na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, které dosud členské země rozdělovalo. Lídři také projednají další podporu Ukrajině a tlak na Rusko. Na začátku jednání se k nim na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle šéfa Evropské rady Charlese Michela pronesl "silnou řeč".
Turecká centrální banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 10,5 procenta, což je výrazněji, než se očekávalo. Ke snížení úroků přikročila už třetí měsíc za sebou, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Analytici předpokládali, že centrální banka sníží základní úrok o jeden procentní bod na 11 procent.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Liz Trussová rezignovala na funkci britské premiérky. Novinářům to oznámila po dnešním jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany. V úřadu byla něco málo přes šest týdnů. V čele vlády zůstane, dokud konzervativci nezvolí svého nového vůdce či vůdkyni. Rezignace je vyvrcholením vládní krize, kterou v posledních dnech prohloubily ekonomické reformní plány, od nichž byla Trussová nucena postupně ustoupit. Britská měna po demisi Trussové prudce zpevnila, její rezignace podle některých analytiků uklidnila trhy.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
Automobilka Škoda Auto kvůli pátečnímu zhruba dvouhodinovému výpadku elektrické energie ve všech svých závodech ❌ nevyrobila několik stovek aut. Jejich výrobu zařadí do programu v dalších týdnech. Směny navíc kvůli tomu automobilka nezavede, zvládne to v běžné pracovní době, řekl vedoucí komunikace společnosti Tomáš Kotera.
O případných náhradách škod způsobených při pátečním masivním výpadku elektrické energie v části Česka rozhodne vláda na základě 📜 analýzy příčin. Kompenzace jsou možné, pokud dojde k pochybení, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem předběžně odhadla škody způsobené pátečním výpadkem elektřiny na 25 až 3️⃣0️⃣ milionů korun. Továrny podniku v Královéhradeckém a Libereckém kraji byly bez elektřiny až tři hodiny, řekl technický ředitel společnosti Jan Čeřovský.
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident 👴 Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojtovu sebevraždu mezitím potvrdil Vyšetřovací výbor Ruska, což je federální kriminální ústředna.
První kolo dnešních nepřímých jednání mezi Izraelem a Hamásem v Dauhá o dohodě o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích skončilo ❌ bez úspěchu, uvedl podle listu Haarec katarský server al-Arabí s odvoláním na své zdroje. Důvodem je podle nich to, že palestinské teroristické hnutí trvá na tom, aby byly do dohody podporované Spojenými státy zahrnuty jím požadované dodatky.
Akcie americké automobilky Tesla před začátkem dnešního obchodování 📉 ztrácejí kolem sedmi procent. Reagují na oznámení jejího šéfa Elona Muska, že založí novou politickou stranu. Investoři se obávají, že mu tak nezbude dost času na řízení firmy, informují média.
Objem obchodů s kryptoměnami v tuzemských směnárnách v červnu 📉 klesl proti předchozímu měsíci o víc než čtvrtinu na 865 milionů korun. Za celý půlrok Češi prodali a nakoupili kryptoměny za 7,8 miliardy korun. Vyplývá to z informací směnáren.
Na astrofyziku, pozorování Slunce až po planetologii se zaměřují nové mise, na jejichž návrzích se podílejí čeští vědci a inženýři. Do nové výzvy Evropské kosmické agentury (ESA) nyní přihlásili 1️⃣1️⃣ návrhů. Česká účast se týká jak středně velkých, tak rychlých a malých vědeckých misí. Mise zahrnují výzkum Slunce, Venuše a Měsíce, informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Průmyslová výroba v Německu se v květnu proti dubnu zvýšila o 1️⃣,2️⃣ procenta. Překonala tak odhady analytiků, kteří čekali další mírný pokles. Výroba stoupla nečekaně i v meziročním srovnání, a to o jedno procento. V dubnu se meziročně o 2,1 procenta snížila. Informuje o tom web německého statistického úřadu.
Slovensko ❌ nepodpoří návrh Evropské komise stanovit jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990, uvedl slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Nesouhlas s předlohou dříve vyjádřil také český premiér Petr Fiala.
