Počet obětí víkendového útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael stoupl už na 1200, uvedla izraelská veřejnoprávní televize Kan. Dosud izraelské úřady hovořily o tom, že si nejhorší útok za desítky let vyžádal 1000 životů. Zraněných je v Izraeli kolem 2900. Izrael dále útočil na cíle Hamásu v Pásmu Gazy a přes 70 jich podle své armády zasáhl.
Izrael po víkendovém útoku radikálního hnutí Hamás pokračuje v intenzivním bombardování Pásma Gazy, kde v pravidelných vlnách provádí nálety. Údery zasáhly i rezidenční budovy, školy a budovy OSN a neobešly se bez civilních obětí. Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s pobřežní enklávou a žádní další teroristé už v noci na dnešek do Izraele nepronikli. Izrael nadto začne vyzbrojovat izraelské dobrovolníky v pohraničí a ve smíšených izraelsko-arabských městech tisíci útočnými puškami.
Evropská unie pozastavila veškeré platby, které měly směřovat na podporu palestinského obyvatelstva, oznámil evropský komisař pro sousedství Olivér Várhelyi.
Izraelské ozbrojené síly oznámily, že obnovily kontrolu nad izraelskými obcemi u hranice s Pásmem Gazy, kam v sobotu vtrhli ozbrojenci z radikálního hnutí Hamás. Izraelský ministr obrany Joav Galant dále nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Úřady podle něj přeruší dodávky elektřiny a zablokují dovoz potravin či pohonných hmot. Galant označil opatření za součást boje proti „bestiím“, uvedla agentura Reuters.
Egypt, který často slouží jako prostředník mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás, opakovaně hovořil s Izraelci o „velké“ hrozbě. Izraelští představitelé se ale soustředili na okupovaný Západní břeh Jordánu a varování ohledně Pásma Gazy zlehčovali. Agentuře AP to řekl nejmenovaný představitel egyptských zpravodajských služeb v souvislosti s víkendovým útokem palestinských ozbrojenců právě z Pásma Gazy na izraelské území, při němž zahynulo nejméně 700 Izraelců.
Nezaměstnanost v Česku činila v září 3,6 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v srpnu. Počet uchazečů o práci se meziměsíčně zvýšil zhruba o 2200, ke konci září jich bylo 263 tisíc. Nabízených volných pracovních míst oproti srpnu přibylo asi o 800 na téměř 282 tisíc, uvedl Úřad práce ČR. V porovnání s loňským zářím je nezaměstnanost o desetinu procentního bodu vyšší. V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie.
Prezident Pavel otevřel debatu kolem možného zrušení práva veta členských států Evropské unie. Nikoli v Česku, ale nečekaně v belgických Bruggách. Debata s vládou o úloze Česka v EU či jeho postojích ke Slovensku by hlavě státu rozhodně prospěla. Nebo že by hlava státu a její přítel po boku nevěděli, kdo odpovídá za českou zahraniční politiku? Možná proto, že vědí, si klidně pouští ústa na špacír.
České cestovní kanceláře zrušily na několik týdnů zájezdy do Izraele, na který v sobotu ráno zaútočili palestinští radikálové. Klienti, kteří se nyní nechtějí okamžitě vrátit domů, v zájezdu pokračují, kdo se vrací, využije pravidelné letecké spoje, řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Žádný repatriační let se podle něj neplánuje.
Odbory budou doporučovat při kolektivních vyjednáváních pro příští rok růst průměrný růst mezd v privátní sféře o osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Jedním z důvodů pro tento růst je podle něho očekávaná inflace, kterou odbory odhadují v roce 2024 na 5,5 až šest procent.
Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 33,5 procenta hlasů, získalo by stejně hlasů jako v květnu. S velkým odstupem druhá ODS by dostala 12 procent, její podpora se od jara propadla o pět procentních bodů. Třetí by skončilo hnutí SPD se ziskem 9,5 procenta hlasů, v květnu byla jeho podpora osmiprocentní. Z aktuálního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi (ČT) vyplývá, že do Sněmovny by se ještě dostali Piráti, STAN a TOP 09, zatímco KDU-ČSL ani jiná strana by v září pětiprocentní hranici nepřekonala.
Překvapivý a masivní útok palestinských radikálů na Izrael je podle analytičky Ireny Kalhousové z Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vítězstvím hnutí Hamás, které za ním stojí. Není jen selháním izraelských zpravodajců, ale celého systému v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla dnes Kalhousová na síti X. Podle ní může skončit odstoupením předsedy izraelské vlády podobně, jako tomu bylo před 50 lety po takzvané jomkipurské válce.
