O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média.
Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Loni a letos řadoví lidé v Česku splácejí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda Petra Fialy představila balík 55 opatření na záchranu veřejných financí. Nazvala jej Česko ve formě a během dvou let má přinést úspory ve výši téměř 150 miliard korun. Z reakcí na balíček to vypadá, že se vládě opět povedl majstrštyk: naštvat úplně každého. Tentokrát to však není chyba, ale vlastnost. A ačkoli se pochvaly mnoho nedočká, stávající balíček má i vedle běžných obětí také několik vítězů a skutečných poražených. Kteří to jsou?
Podporu z programu, který chce vláda při škrtech v zemědělských dotacích zrušit, v minulosti čerpalo několik potravinářských firem z holdingu Agrofert, mlékárenská společnost Madeta, Mlékárna Kunín nebo společnost Hamé. Vyplývá to z informací o příjemcích dotací na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
Největší česká mlékárna Madeta, která kvůli vládním škrtům přijde o zemědělské dotace, zřejmě ukončí dodávky mléka do škol. Byl to vládní program, jejž kabinet asi přestane dotovat, firma přijde také o dotace na technologie, řekl generální ředitel Madety Milan Teplý.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby.
Vláda Petra Fialy představila svůj konsolidační balíček, který by měl zpomalit růst státního dluhu. Konkrétně o 94 miliard korun v příštím roce. Vláda namixovala soubor opatření, jak říká, ze dvou třetin na straně výdajů. Z jedné třetiny na straně příjmů.
Vláda avizovala zrušení 22 daňových výjimek v rámci konsolidačního balíčku. Které to jsou? Přinášíme přehled zrušených či pozměněných daňových slev.
Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i lidé pracující na dohodu. Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda navrhuje, aby daň z přidané hodnoty (DPH) nově měla dvě sazby místo nynějších tří. Více chce zdanit alkohol nebo tabák. Zlevnit naopak chce potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky.. V úvodním projevu při představování vládního konsolidačního balíčku a důchodové reformy to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). I když se některé daně zvýší, kabinet se soustředil na to, aby dopady na občany byly co nejnižší, uvedl.
Premiér Fiala v 📨📨📨dopise požádal Fica, aby na úrovni EU neblokoval 18. balík protiruských sankcí. Zmínil mj. společný zájem zajistit bezpečí obou zemí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
Číst vícePokud jednání o clech s USA selžou, německá vláda zváží rozhodná 🥊🥊🥊protiopatření, uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung, který byl publikován v neděli. Trumpova celní politika ohrožuje podle něj americkou ekonomiku přinejmenším stejně jako evropské podniky. Ministr financí se zároveň vyslovil pro deeskalaci. "Tahle celní válka musí skončit. Nikdo nepotřebuje nové hrozby nebo provokace," uvedl.
