Osm členských zemí zaslalo do Bruselu společný dokument, ve kterém silně kritizují připravovanou emisní normu Euro 7. Ve skupině signatářů jsou kromě Česka také například Slovensko, Francie a Itálie. Dokument označuje chystaná pravidla za nerealistická.
V Řecku po sečtení více než 99 procent hlasů získala konzervativní strana Nová demokracie (ND) premiéra Kyriakose Mitsotakise téměř 40,8 procenta hlasů. Před levicovou opoziční stranou SYRIZA expremiéra Alexise Tsiprase má náskok skoro 21 procentních bodů, většinu v parlamentu ale nezískala.
Ve veřejné rozpravě o konsolidačním balíčku se objevil nový pojem – totální neschopnost koaličnosti. Autor? Kdo jiný než bývalý předseda ODS, expremiér a exprezident Václav Klaus. Podle něj „vláda předvedla totální neschopnost koaličnosti, kde se nemohou domluvit“. O krocích, které vláda zamýšlí, už toho bylo řečeno mnoho… Ti, kteří nebyli políbeni ani ekonomikou, ani politikou či politologií, jednoduše říkají, že je to bordel.
Ukrajina předložila světu svůj mírový plán a podporu pro něj nachází v Asii, v arabském světě, v Evropě i v Latinské Americe. Na twitteru to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co v Hirošimě vystoupil před lídry zemí skupiny G7 a představiteli dalších zemí přizvanými na víkendový summit. Schůzka mu dala příležitost přesvědčovat například Brazílii a Indii, které se k ruské agresi proti Ukrajině staví vlažněji, píše agentura Reuters.
Situace v Bachmutu na východě Ukrajiny je pro ukrajinské síly kritická, připustila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Stalo se tak nedlouho poté, co šéf ruské soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil úplné dobytí města. Kyjev následně Prigožinovo tvrzení popřel, z oznámení Maljarové na platformě Telegram ale vyplynulo, že ukrajinští obránci drží pozice pouze v jedné čtvrti města, která leží v jeho jihozápadní části.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do japonského města Hirošima, aby na summitu skupiny G7 hledal podporu pro svou zemi nejen u lídrů sedmi bohatých ekonomik. Víkend mu skýtá příležitost apelovat i na země, jako jsou Indie nebo Brazílie, které se snaží k válce Ruska proti Ukrajině stavět neutrálně. Indický premiér Naréndra Módí podle médií při bilaterální schůzce slíbil, že Indie se bude zasazovat o ukončení konfliktu.
Terčem nového balíku protiruských sankcí Spojených států je i společnost Versvet s.r.o. se sídlem v Česku, oznámilo americké ministerstvo financí. Firma byla podle Washingtonu zapojená do snah ruské společnosti Radioavtomatika dovážet elektroniku navzdory zařazení na sankční seznam na začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Oznámení je součástí kroků proti desítkám jednotlivců a entit, které USA představily ve snaze potlačit obcházení protiruských sankcí spojených s válkou.
V japonské Hirošimě dnes začíná vrcholná schůzka vůdců zemí skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří budou jednat o ruské agresi vůči Ukrajině, zpřísnění sankcí proti Moskvě, ale také o tom, jak se vypořádat s Čínou a jejími mocenskými nároky.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Vůdci zemí skupiny G7 budou na víkendovém summitu hovořit mimo jiné o způsobech, jak omezit vývoz diamantů z Ruska. Podle agentur DPA a Reuters to před vrcholnou schůzkou v japonské Hirošimě uvedli nejmenovaní diplomaté.
Premiér Fiala v 📨📨📨dopise požádal Fica, aby na úrovni EU neblokoval 18. balík protiruských sankcí. Zmínil mj. společný zájem zajistit bezpečí obou zemí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
Číst vícePokud jednání o clech s USA selžou, německá vláda zváží rozhodná 🥊🥊🥊protiopatření, uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung, který byl publikován v neděli. Trumpova celní politika ohrožuje podle něj americkou ekonomiku přinejmenším stejně jako evropské podniky. Ministr financí se zároveň vyslovil pro deeskalaci. "Tahle celní válka musí skončit. Nikdo nepotřebuje nové hrozby nebo provokace," uvedl.
