Americká volební noc se nevyvíjí podle představ demokratů. Donald Trump zatím neztratil žádnou ze svých bašt. Výsledky v klíčových státech jsou však stále velice těsné, a ty patrně rozhodnou. Bez nich však Kamala Harrisová nemá šanci vyhrát. Kromě toho Demokratická strana přichází o senátní většinu.
Bez ohledu na vítěze prezidentských voleb ve Spojených státech bude muset Evropa přijmout větší zodpovědnost za svoji bezpečnost. Před odletem do Srbska to novinářům řekl český premiér Petr Fiala (ODS). V zájmu Česka je podle něj mít co nejlepší vztahy s USA, ať už se prezidentem stane republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová. Podobně se v České televizi v pořadu Interview v podvečer vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Americké volby jsou top politická událost roku. Viděl jsem osobně jen malou výseč Ameriky, ale pár postřehů nabízím. Americká demokracie má tolik specifik, že paralely k Evropě nebo dokonce Česku téměř vůbec nesedí. Volební systém se swing states, primárky, bombastický způsob vedení kampaní, její financování nebo forma lobbingu a prosazování zájmů. Amerika je pořád země neomezených možností, ale výhody využije čím dál omezenější počet lidí, a to volby podle mě rozhodne.
Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Trumpova výhra může vzedmout vlnu paniky a prohloubit neshody v čase, kdy se evropské země potýkají s politickou nestabilitou a chybí jim jasný vůdce, napsal bruselský web Politico.
Demokrati vs. republikáni, Kamala Harrisová vs. Donald Trump. Americké volby jsou tu a očekává se jedna z nejtěsnějších prezidentských bitev historie. Pokud ne ta vůbec nejtěsnější. Předvolební průzkumy nefavorizují ani jednoho z hlavních kandidátů, o volbách navíc může rozhodnout překvapivý výsledek jen v jednom státě. Do volby tak hodně promluví samotný proces a specifika amerických voleb, které jsou nepřímé. Jak vlastně Američané volí a jaké formální kroky dělí jednoho z hlavních kandidátů k inauguraci prezidentem? Zde jsou klíčové otázky týkající se amerických voleb.
Německý kancléř Olaf Scholz se tento týden pokusí na sérii schůzek s koaličními partnery zachránit svou vládu. Koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) je v hluboké krizi, její představitelé hovoří o nutnosti najít nový směr. Německá média už týdny spekulují o tom, že místo řádných parlamentních voleb příští září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.
Kandidátka Demokratické strany na americkou prezidentku Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za „bezpečně“ republikánský, je přičítána ženám.
Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála stávající prezidentka a prozápadní politička Maia Sanduová. Ukazují předběžné výsledky. Po sečtení 99 procent okrsků má Sanduová náskok deset procentních bodů nad svým protivníkem Alexandrem Stoianogloem. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy ze zahraničí. Sanduové již začaly přicházet gratulace od evropských politiků.
Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Před deseti lety to snad i vypadalo, že je Donald Trump velkým realitním hráčem v jedné z největších metropolí světového obchodu, totiž v New Yorku. Jeho jméno tu viselo přinejmenším na 17 budovách s dobrou adresou. Dnes ale Trump kandidující podruhé na prezidenta, má v tomto velmi prodemokratickém velkoměstě jako vlastník nemovitostí poněkud jiné postavení. Vlastní toho jen zlomek. A ještě je u Newyorčanů velmi, ale velmi nepopulární, kulantně řečeno. Podívejte se, co Trump v New Yorku ještě vlastní.
