Žádné peníze nemohou obětem a zasaženým komunitám vynahradit staletí otrokářství, zní z vedení britských anglikánů. Církev se ale pokusí bojovat s následky tohoto zla, na kterém má svůj historický podíl. Pomůže jí v tom miliardový fond.
České sklo má na kahánku. Skláře drtí zejména drahé energie, na projektu Green Deal nenechají nit suchou. Do toho přišel vládní balíček, který mimo jiné zvyšuje daňové odvody za využívání plynu pro tavení skla. Skláři se bouří, žádají po vládě nějaká opatření. Nicméně, síla českých sklářů už není co bývala. „Dobré rady“ vlády, aby šetřili na energiích, skláře rozpalují do běla. „Buď jedu na sto procent, a sklo roztavím, nebo jedu na nulu,“ říká František Novosad, jeden z posledních matadorů českého sklářského byznysu, kdysi světově proslulého. Novosad vlastní sklárnu v Harrachově, historicky nejstarší provoz v Česku založený v roce 1712. Aby ekonomicky přežil, založil před dvaceti lety jeden z prvních minipivovarů v Česku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura včera na sociální sítí X uvedl, že je připraven ukončit účinnost daně z mimořádných zisků ke konci letoška, pokud se naplní předpoklad letošních příjmů z ní alespoň ve výši sedmnácti miliard korun. V takovém případě by podle něj příjmy z mimořádné daně za léta 2023 a 2024 pokryly souhrnné mimořádné výdaje.
Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž v lednu spadly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010.
Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Schodek ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun. Letošní celoroční schodek by měl nakonec činit zhruba 230 miliard korun. Měl by být tedy o nějakých 22 miliard korun nižší, než ten naplánovaný. Státu pomohou vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ.
Loňský rok si Česko za rámeček nedá. Českou ekonomiku loni stáhla pod nulu inflace a s ní související slabá spotřeba domácností, ke konci roku se situace mírně lepšila.
Kdo je lídrem Evropy? Francie, Německo či Británie? Zvykejme si, že častěji uslyšíme o Polsku. Polská diplomacie opouští provinční vody střední Evropy a pod vedením nekompromisního Sikorského má vliv v Evropě i v USA. Není to příklad i pro nás?
Ještě loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval. Jestliže už není třeba těchto mimořádných dotací, které pochopitelně zatěžovaly státní kasu, proč nadále vybírat mimořádnou daň ze zisku zejména energetických společností – rozuměj hlavně ČEZ – a bank?
České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co dokonce ani Evropská unie nedokázala, zní z německých médií.
V únoru roku 2024, téměř přesně sto let po Leninovi, zemřel Alexej Navalnyj. Slovo zemřel je eufemismus, asi tak jako u Lenina. Navalnyj byl režimem zničen, zabit. Možná jako Lenin. Zvláštní, jak je Rusko sto let konzistentní. Aspoň co se týká zániku jeho důležitých hybatelů.
Dnešní potvrzení moratoria Liberty Ostrava, stejně jako překvapivá osobní účast majitele hutí Gupty při soudním jednání, jsou dobrým signálem pro zaměstnance hutí.
