Prodeje elektroaut v Německu se bortí, v srpnu spadly meziročně o takřka 70 procent, konstatuje původce čísel, spolkový úřad pro automobilovou dopravu. Jde podle něj o „propad historických dimenzí“. Německá vláda pod tlakem okolností přispěchala s ujištěním, že Volkswagen padnout nenechá.
Asi 33 procent České republiky pokrývají lesy. Co by za takovou hojnost lesních porostů daly jiné země. Třeba Malta. Nebo Čad. Ale ne, Češi pořád nejsou spokojení. Nejdřív jim smrky žere kůrovec, protože smrků jejich předci v naději na víc dřeva vysadili příliš. Až nakonec musí ministr zemědělství vyhlásit kůrovcovou kalamitu a posypat české lesní hospodáře dotacemi „z peněz Pražáků“.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok. Šéf rezortu Stanjura počítá s deficitem 230 miliard korun, podle rozpočtových pravidel smí schodek dosáhnout 231 miliardy. Vláda může koncept státních financí ještě upravit, teoreticky je k mání jedna miliarda korun. O další peníze už se hlásí Práti, jistě nebudou jediní. Smlsne si samozřejmě opozice, v klidu může oficiálně zahájit ostrou fázi volební kampaně. Vládní strany už s ní začaly.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Učitele stále víc vyčerpává komunikace s rodiči dětí. Pro většinu z nich je to dokonce náročnější než komunikace se studenty. To je sdělení výzkumu vědců Národního institutu Syri. No, to bude zase pěkný školní rok.
Akcie maďarského petrochemického podniku MOL nyní mažou část svých ztrát poté, co ukrajinský Naftogaz uvedl, že své smluvní závazky bude plnit dále. Naftogaz se tím staví proti dnešnímu výroku poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka, jenž se nechal slyšet, že Kyjev od ledna 2025 zapoví přepravu veškeré ruské ropy ropovodem Družba.
Český statistický úřad v pátek zpřesnil svůj předběžný odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Odbory dnes opět budou jednat s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru a podle veřejných vystoupení se zdá, že zatím shoda není úplně blízko. Hraje se v zásadě o tři věci. Komu přidat, kolik přidat a od kdy přidat? Zatímco odboráři by nejraději přidávali plošně a hned, vláda selektivně a od příštího roku. Jak na tom tedy jednotlivé skupiny zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou, komentuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než během roku 2021, tedy před nástupem inflační vlny. Klesají nyní nejrychleji v EU, neboť předtím stoupaly v rámci EU výrazně nadprůměrně.
Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
V kuvajtských rafineriích🏭🏭🏭 Míná al-Ahmadí znovu vypukl požár po útoku drony. Oznámila to podle agentury AFP státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou.
Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu EU zopakovala, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda unijních vrcholných schůzek António Costa na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Ve schválených závěrech dnešního bruselského summitu také ostře odsoudili íránské údery na okolní země a shodli se, že chtějí předejít opakování migrační vlny z roku 2015.