V příštím týdnu je ale třeba již počítat se stagnací cen paliv. Důvodem je růst cen ropy Brent, jenž nastal v důsledku předvčerejšího masivního raketového útoku Íránu na Izrael.
Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou stále ponuré. V září se zhoršovaly 28. měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Ten vykázal hodnotu 46 bodů. V srpnu to bylo 46,7 bodu. Meziměsíční zhoršování podmínek tedy ještě o něco zrychlilo.
Nemovitostní krize, slabé spotřebitelské výdaje, deflace, stárnutí populace, zátahy režimu proti byznysmenům, geopolitické napětí, riziko nových cel ze strany USA. Vše rázem zapomenuto. Čínské akcie mají za sebou nejlepší týden od roku 2008 a i do tohoto vstoupily velkolepě.
Volby skončily, hra s čísly začala. Užijte si ji, dokud trvá, a zachovejte si chladnou hlavu. Interpretací výsledných čísel dvoukolové senátní volby je nepřeberně. Pro pobavení ale stačí poslouchat dva hlavní aktéry. ANO získalo osm mandátů ze sedmadvaceti možných. Podle šéfa Andreje Babiše je tak hnutí jasným vítězem. Kandidáti, které nominovaly strany vládní koalice, zvítězili dohromady v patnácti obvodech, a z předsedy ODS Petra Fialy je rázem především premiér. Vládní koalice porazila ANO ziskem patnácti mandátů. Že ODS obhájila pouze pět z deseti mandátů, raději vůbec nezmiňuje. S čísly kouzlí i předsedové dalších partají, jejich interpretace není potřeba zmiňovat. Holá pravda je, že senátní volby nepřinesly nic převratného.
Německo dost možná stále odebírá ruský plyn, i když tvrdí, že už ne. To samé by pak platilo i pro Česko, jehož většina plynu nyní teče právě přes Německo.
Bývalý prezident Miloš Zeman oslavil 80. narozeniny, ale byl to spíš středoevropský politický summit, pohled do temné budoucnosti a jakýsi teambuilding příští vládnoucí kliky v Česku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron celé léto překvapoval, udivoval i pohoršoval. Jeho plán nakonec vyústil ve velmi podivnou konstelaci, kdy prezident zachránil to nejdůležitější, ale kolem něj zůstává spoušť a zmar.
Když loni česká vláda rozhodla koupit tisíce kilometrů plynovodů – firmu Net4Gas –, hájila nákup i tak, že jimi poteče plyn na Slovensko, či dokonce do Rakouska. A že tedy Česko bude od těchto zemí inkasovat peníze za přepravu přes své území. Jenže smělý plán se rozplývá. Což by znamenalo, že plynovody zůstanou nenaplněny a jejich údržbu místo Slováků či Rakušanů zaplatí řadové české domácnosti – ve vyšších poplatcích za odběr plynu.
Ve stínu emotivního rozpadu vládní koalice a dynamických bojů o pozice na hejtmanstvích, proběhne tento víkend druhé kolo senátních voleb. Nabízí se otázka, zdali je Senát spíš odkladiště obnošených a čekárna plná nudy, anebo aktivní pojistka demokracie. Jde o důležitý prvek ústavního systému? Co senátoři skutečně mohou ovlivnit, jaké mají pravomoci a v čem jde jen o volbu třetiny okresních ombudsmanů?
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Česká národní banka podle očekávání snížila úrokové sazby. Pokračuje tak v hladkém přistání, tedy v postupném rozvolňování měnové politiky. Potvrzuje zároveň, že je pro její rozhodování stále více důležitý růst ekonomiky a nikoli boj proti přebujelé inflaci, který je, zdá se, skutečně již dobojovaný.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
